Turisté, badatelé, památkáři. Taková by mohla být budoucnost Kyselky
Kyselka u Karlových Varů má za sebou další premiéru. Přímo v centru bývalých lázní se konal odborný seminář zaměřený na možnosti financování záchrany kulturních památek. Program semináře hostilo historické obecní kino, kam přišlo více než sedm desítek lidí. do Kyselky míří stále častěji kromě turistů i badatelé a památkáři.
„Přijel jsem na seminář z Kraslic, jelikož se v Kraslicích snažíme v rámci spolkové činnosti o obnovu historické hrázděnky v centru města.“
Publicista Milan Hloušek patří mezi účastníky prvního ročníku odborného semináře, který měl zájemcům nabídnout nejnovější informace o různých dotačních titulech k záchraně ohroženého kulturního dědictví.
Stejné možnosti využila i studentka stavební historie Eva Česáková, která ocenila zejména ukázky praktického využití čerpání dotací.
„Právě z hlediska té stavební historie se mi samozřejmě nejvíc líbil příspěvek o Mattoniho vile, protože to já ve své praxi využiji. Co se týče financování, do toho tolik nevidím, jako studentka se ještě nesetkávám s těmito projekty. Ale rozhodně je to zajímavé. Jsem nadšená,“ říká.
Hlavním pořadatelem semináře uprostřed stále ještě zdevastovaných bývalých lázní byla obecně prospěšná společnost usilující o záchranu Kyselky. Podle šéfa obecně prospěšné společnosti Miroslava Perouta nejde o nic výjimečného.
První zmínky o takzvané Bukové kyselce pocházejí ze 16. století, samotné lázně ale byly založeny až ve 20. letech 19. století. Nejvýrazněji jsou ovšem lázně Kyselkaspojeny s osobou investora a výrobce minerálních vod Heinricha Mattoniho. Nejslavnější exportér minerální vody Rakousko-Uherské říše působil v Karlových Varech a jeho zásluhou byla Kyselka vybudována do kdysi slavné podoby. V areálu se nachází řada architektonicky významných budov, které jsou však ve špatném stavu. Jedná se především o ukázky vrcholného historismu a také řadu objektů v secesním duchu.
„Hlavním pořadatelem je obecně prospěšná společnost, protože v zakládací listině je zmiňováno, že o.p.s. bude přivážet vlastníkům kulturních památek workshopy, odborné semináře, které vstoupí náplní do zachraňovaných budov,“ vysvětluje.
Většinu objektů v Kyselce je ovšem stále ve špatném stavu. Semináře a kongresy se tady zatím konat nemohou. I proto se badatelé a odbornici sešli v obecním kině. „Samozřejmě až postupně budeme mít naše budovy provozuschopné, tak podobné semináře na to navážou a budou se konat v zachraňovaných budovách,“ dodává Perout.
A na jeho slova navazuje hodnocení z pozice nezávislého starosty Kyselky Aleše Labíka.
„Je to první akce tohoto typu. Rozhodli jsme se, že bychom to chtěli využívat častěji. Na začátku loňského roku se investovalo do první fáze digitalizace. A díky tomu technika umožňuje provádět na dobré úrovni tyto prezentace,“ podotýká.
Místo lázeňských hostů turisté, historici, studenti a badatelé. I tak může vypadat budoucí klientela známého místa. A přitom už teď, na začátku roku 2014, patří Kyselka mezi nejvíce navštěvované památky Karlovarského kraje.
