Rychlovlaky na Vysočině protnou v budoucnu Pelhřimovsko, Jihlavsko a Žďársko
Rychlovlaky v Havlíčkově Brodě stavět nebudou. Na ministerstvu dopravy rozhodli o tom, že vysokorychlostní trať protne v budoucnu jižní část Vysočiny. Představitelé velkých měst schválenou jižní variantu vítají, lidé v malých obcích se ale podepisují pod petice.
Návrh počítá s tím, že rychlovlaky budou zastavovat mezi Humpolcem a Pelhřimovem, v Jihlavě, ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši.
Vysokorychlostní trať tak na několika místech překoná údolí Želivky. Pitnou vodu ve vodní nádrži Švihov ale podle projektanta stavby Jiřího Kalčíka neohrozí.
„Vzhledem k tomu, že vysokorychlostní trať přes Vysočinu je pouze pro osobní dopravu, tak zde nehrozí žádné problémy, jako jsou třeba na dálnici, kde se převáží v nákladní dopravě nebezpečné zboží. To zde nebude vůbec,“ ubezpečuje Kalčík.
Naopak přes Havlíčkův Brod rychlovlaky jezdit nebudou, i když město o to stálo a trať původně zařadilo do svého strategického plánu na další desetiletí.
Z Jihlavy do Prahy za 40 minut
Vozy by měly být německé výroby, přes Vysočinu pojedou rychlostí 300 až 350 kilometrů za hodinu. Třeba z Jihlavy do Prahy by tak bylo možné dojet za 40 minut, podle stávajícího jízdního řádu to trvá dvě a půl hodiny.
Zatímco velká města na Vysočině rychlovlaky, které by u nich mohly zastavovat, podporují, v malých obcích podél trasy stavba vyvolává odpor. Svůj razantní nesouhlas s podtextem „Neničte nám Vysočinu“ vyjadřují obyvatelé podpisy v desítkách petic.
Třeba z Hořic nebo Starých Bříští na Pelhřimovsku už je mají úřady na stole. Lidé se bojí poklesu cen svých domů, poškození přírody a třeba právě v Hořicích říkají, že jim dostatečně stačí bydlet vedle hlučné dálnice D1.
Pokud ale půjde všechno podle plánu ministerstva dopravy, stavba koridoru by měla začít kolem roku 2025.
