Deregulace nájemného v Brně by výrazné zdražení přinést neměla
S koncem roku definitivně zaniklo regulované nájemné. Po menších obcích změna nastala v Praze a ve většině krajských měst. Například v Brně by deregulace nájemného neměla přinést výrazné zdražení. Plošné zdražování neplánují soukromí majitelé ani městské části.
Ještě do konce roku zákon majitelům domů umožňoval jednostranné zvýšení nájemného, a to do výše, kterou umožňoval předpis ministerstva pro místní rozvoj. Konkrétně pro Brno to činilo od 75 do 112 korun za metr čtvereční podle lokality.
Například většina soukromých majitelů domů postupné deregulace využila. Teď s uvolněním trhu nájemného činže poroste spíš už jen v atraktivních lokalitách, předpovídá Helena Vařejková z brněnského sdružení majitelů domů.
„Tam se dá předpokládat, že by se pronajímatelé s nájemníkem mohli dál domlouvat na tom, jak budou dále postupovat, ale v žádném případě se nedomníváme, že v Brně by nastaly nějaké dramatické situace,“ dodává Vařejková.
Mapa nájemného ministerstva pro místní rozvoj od Nového roku pro Brno určuje až 134 korun za metr čtvereční. Tržní nájemné přitom loni činilo o více než deset korun méně - 122 korun za metr čtvereční.
Luxusní byty, atraktivní lokality
Také Milada Kadlecová, jednatelka Institutu regionálních informací, který ceny tržního nájemného sleduje, předpovídá růst cen pouze u některých kategorií bytů.
„U luxusně vybavených bytů, dobře vybavených bytů, v atraktivních lokalitách a zejména, pokud jde o skupinu menších bytů, můžeme očekávat jeho růst. Nicméně u standardních bytů, průměrných panelákových si myslím, že prostor je vyčerpaný a že tam výše nájemného už stoupat nebudou. Spíše se ustálí na hladině, jak jsou dneska, a spíše můžeme očekávat mírný pokles,“ odhaduje Kadlecová.
Drtivou většinu bytů s regulovaným nájemným v Brně spravují městské části. Například Brno-střed zvýšil činži ještě minulý rok na 96 korun za metr čtvereční, další zdražení už neplánuje. „Doufáme, že se podařilo najít kompromis. To znamená bydlení pořád ještě bude dostupné, ale zároveň celý systém vygeneruje dostatek peněz na to, aby se bytový fond mohl opravovat,“ potvrzuje mluvčí radnice Roman Burián.
Smluvní nájemné, jak se nové formě po deregulaci říká, platí už v celé republice. Jedním z jeho základních principů je to, že na změně poplatku za bydlení se musí pronajímatel s nájemníkem dohodnout.
„V případě, že dospěje k názoru, že požadavek je přemrštěný, pak mu nezbývá, než jednoznačným způsobem sdělit, že na tento návrh nepřistupuje. Když toto učiní, tak je na rozhodování pronajímatele, zda se svého požadavku bude domáhat soudem,“ uzavírá Pavel Březa z brněnského sdružení nájemníků.
