Lavička jako místo k bydlení. Každodenní realita Miloše Hudečka
Do konce léta zbývá už jen pár týdnů a lidé bez domova pomalu začínají řešit, kam složit hlavu za studených a mrazivých nocí. Jedním z nich je i Miloš Hudeček, který přes léto spí na lavičce vlakové zastávky v Blansku.
„To rachotí jak potvora, třepe se celá bóda, ani nespím, to tak klimbám na jedno oko, jak se říká,“ popisuje Miloš Hudeček, jak to vypadá, když kolem projíždí vlak.
Vlaky na železničním koridoru z České Třebové do Brna Miloše Hudečka vytrhnou ze snu několikrát za noc. Od začátku léta přespává v centru Blanska na lavičce na vlakové zastávce. Kromě vlaků se potkává i s cestujícími.
„Někdo mě lituje a někdo mně nadává, no. Já už su zvyklé, to už ani neposlóchám. Tady mně kamarád dal včera tabák trochu, tak si ubalím, počkéte.“
Reportáž Michala Záboje, který si vydal natáčet za bezdomovcem Milošem Hudečkem
Třiašedesátiletý muž žije na ulici už několik let. Před časem ho srazilo auto. Po úraze se pohybuje těžce a jen s oporou berlí. Městská policie mu prý spaní na peróně toleruje, občas ale musí snášet útoky výtržníků.
„Chodijó ti mlaďoši takový, o půlnoci chodijó z hospody, tak po mně hrabó. Já povídám, já nic nemám, běžte pryč ode mě. Včera po mně hodili sklinku od piva, tam k té lavičce, a málem mě trefil do hlavy,“ ukazuje pan Hudeček a dodává, že už se stal i obětí krádeže.
„Okradli mě tady jednou, ale nevím, kdo to byl, když jsem se postavil, tak utekli pryč dva kluci. Peníze mně vzali, dva tisíce devět set. Ještěže jsem občanku měl tady v kapsi, tu mně nesebrali, no.“
Kam na zimu
Lavičku na peróně si Miloš Hudeček vybral proto, že je v centru města a neprší na ni. Na zimu by se chtěl dostat někam na ubytovnu, která má bezbariérový přístup.
„Žádal jsem sociálku, slíbili, že buď v Rájci na hřišti je nějaká ubytovna za tři tisíce korun, anebo v Boskovicích. Anebo půjdu zpátky. Já jsem byl dva roky v Letovicích ve špitále s těma nohama. Tak nevím, co se mnó udělajó, no,“ krčí rameny Miloš Hudeček.
„Teď někam zalezu někam a budu čekat, že mně někdo něco dá, nějakó pětikačku na rohlíky,“ dodává Miloš Hudeček, který už pár měsíců přespává na lavičce na vlakové zastávce, a vydává se pomalu do centra města.
