Prahou se prohnal netradiční závodní peloton vozíčkářů. Upozorňovali na nedostatky MHD
Netradiční závodní peleton se dnes prohnal Prahou. Udivení turisté i cestující městskou hromadnou dopravou sledovali lidi na vozíčku s transparenty, jak upozorňují na překážky při každodenním cestováním ulicemi Prahy.
V 10.45 zazněl pokyn a vozíčkáři odstartovali od Žižkovského vysílače do ulic metropole. V čele průvodu vlála olympijská vlajka, plápolal olympijský oheň a v davu padesáti hendikepovaných a jejich přátel vládla olympijská nálada. Cíl - Václavské náměstí.
„Chceme upozornit na to, že se v Praze skrývá mnoho lokalit, které jsou bezbariérově hodně špatně dostupné. Jednou z nich je právě například Žižkov a Vinohrady. Závod bychom mohli uspořádat kdekoli jinde. Ale vybrali jsme si právě tuto lokalitu. Všichni ostatní skočí na tramvaj nebo na metro a za čtyři minuty jsou na Václavském náměstí. Člověk na vozíku nemá šanci, protože všechny zastávky tady jsou bariérové,“ vysvětluje organizátor Erik Čipera z občanského sdružení Asistence.
Cestou závodníci překonávají překážky, o kterých by se nám, zdravým jedincům, ani nezdálo. V jednom vozíčku sedí i kajakář, stříbrný medailista z Londýna Vavřinec Hradilek.
„Na některých přechodech zcela chyběly nájezdy na obrubníky. Když tam takové obrubníky jsou, mnohdy nejsou v dobrém stavu. Schod tam pořád je a bez pomocníka je to strašně těžké projet,“ říká Hradilek.
A k tomu se většina chodníků svažuje směrem do ulice, tramvajové ostrůvky nemají nájezdy a před Václavským náměstím ztrácejí nájezdy už i chodníky. Zkrátka pro vozíčkáře nástraha skoro na každém kroku.
A situace se zlepšuje jen velmi pomalu, říká další účastník závodu paralympionik - lukostřelec David Drahonínský:
„Měl jsem možnost rok a půl pracovat v Německu. Berlín a Praha, to je jako nebe a peklo. V Berlíně nebo ve Frankfurtu nad Odrou, kde jsem studoval, jsem za měsíc, co jsem tam byl, použil auto jen dvakrát. Tady v Praze je auto od rána do večera jako moje manželka.“
Happening upozornil na problematiku bezbariérové veřejné dopravy v Praze
Číst článek
Do cíle závodníci dorazili po 75 minutách putování. Účastníci závodu stále s úsměvem na tváři. Kajakář Vavřinec Hradilek ale přiznává, že to byla často pěkná fuška:
„Teď můžu nahlížet na lidi s hendikepem trochu jinak. Bylo to těžké. Musím přiznat, že jsem měl občas hoňky. Člověk zapojí trochu jiné svaly a když se snaží vyjet vše sám, ruce bolí. Dnešní odpolední trénink můžu vynechat.“
Pro hendikepované, invalidní důchodce i matky s kočárky je cestování Prahou často takovou olympijskou disciplínou. Co zdravý jedinec zvládne za pár minut, trvá těm hendikepovaným kvůli bariérám desítky minut, nebo i hodiny. A to je potřeba změnit.
