Studenti farmacie nesouhlasí s proměnou lékárnického povolání
Lékárna jako prostý obchod s léčivy, nebo zdravotnické pracoviště? Studenti farmacie mají jasno – to druhé je správně. Přesto v praxi naráží na to, že jejich vlastní představa a přání realitě odpovídají jen vzdáleně. Vztah s pacientem totiž už řídí převážně trh.
„Farmaceut nejen že prodává léky, ale má k nim dodat konkrétní informace pro pacienta. On má poučit, on se má zeptat pacienta, jaké už bere léky, poučit ho o interakcích a podobně. Takže on takhle přispívá ke zdraví lidí,“ shrnuje svou představu o povolání lékárníka student farmacie na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně Lukáš Hromčík.
Jenže na naplnění tohoto poslání je v prostředí řízeném zákony trhu omezenější prostor, než si obvykle absolventi přejí.
„Tento vztah farmaceuta a pacienta se už mění na vztah prodavače a zákazníka, takže pokud v lékárně vznikne nějaký systém kartiček a slev a podobně, tak se pak úplně mění funkce lékáren ze zdravotnických zařízení na obchod,“ tvrdí Hromčík a dodává:
„Podobné aktivity známe samozřejmě z hypermarketů a podobně, a pokud to začínají přejímat soukromé lékárny, i vztah toho pacienta k lékárně bude jiný. Už teď se de facto vytrácí, a to, že jsme prodavači, slýchám už z mnoha stran.“
S takovou představou úpadku lékárenského řemesla se neztotožňuje majitel reklamní agentury specializující se na farmacii Fady Al Kheir. Podle něj totiž provozovna, která se vydá cestou nabídky kvalitních služeb a poradenství, může být i v současnosti konkurenceschopná.
Najít konkurenční výhodu
„Tady bych použil tu paralelu, kterou známe z klasického maloobchodu. Řetězce rostly jako houby po dešti a klasické samoobsluhy starého typu si na to stěžovaly a říkaly, že v tomto prostředí není možné přežít,“ poukazuje marketingový odborník a pokračuje:
„Přesto vidíme, že v určitém segmentu existuje poměrně razantní růst maloprodejen, které jsou zaměřené buď na gastronomické speciality, farmářské produkty nebo na kvalitní přístup k zákazníkovi. Prostě najdou si nějakou svou konkurenční výhodu a já mám pocit, že v tom lékárnictví je ten trend víceméně podobný.“
Podle Al Kheira je navíc nízká cena krátkozrakým řešením. „Samozřejmě existují segmenty, jako jsou třeba dražší léky, které užíváte dlouhodobě, kde se budete rozhodovat z hlediska ceny. Ale věřím, že ve chvíli, kdy lékárna najde nějakou specializaci, která přinese pacientovi přidanou hodnotu navíc, tak to z dlouhodobého hlediska bývá mnohem účinnější než cena,“ říká.
Fady Al Kheir má na mysli například lékárny specializované na určitá onemocnění či věkové skupiny, kde by lékárníci pacientům mohli nabídnout třeba odbornější poradenství v konkrétní oblasti než konkurence. Lékárníci prý navíc také pomalu reagují na vyšší informovanost pacienta, který si může řadu dříve nedostupných informací sám vyhledat.
