Češi jsou opět připravení kroužkovat, nejvíce voliči Stačilo!, STAN i Spolu. Nejméně podporovatelé ANO
Stranické sekretariáty míní, volič s propiskou za plentou mění. Preferenční hlasy tradičně rozdávají disciplinovaní voliči lidovců, naopak Pirátům před čtyřmi lety způsobily trauma. Jak vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research, mezi Čechy, kteří chodí k volbám, pravidelně kroužkuje 22 procent, občas 54 procent a nikdy 24 procent. Dá se proto čekat, že voliči se složením kandidátek zahýbou i letos.
Před čtyřmi lety ve sněmovních volbách voliči opět po letech výrazně zahýbali pořadím na kandidátních listinách jednotlivých stran. Zatímco vesměs respektovali pořadí, v jakém jim kandidáty předložily opoziční hnutí ANO a SPD, u vládních koalic Spolu a PirSTAN došlo k velkým přesunům, kdy v menším tratila ODS, především ale Piráti.
Velký přehled přeběhlíků: lov pravičáků u Motoristů, velký nábor SPD i Pirát s minulostí v Úsvitu a ‚véčkách‘
Číst článek
Od té doby je kroužkování živým tématem ve volebních štábech jednotlivých stran, jelikož český volič si tento nástroj, zdá se, velmi oblíbil. Kroužkoval v loňských volbách do Evropského parlamentu i do krajských zastupitelstev. I proto se dá očekávat, že i v nadcházejících sněmovních volbách voliči preferenční hlasy využijí.
Kdo rád kroužkuje a kdo méně
Z aktuálního šetření agentury NMS Market Research vyplývá, že nejčastěji se k tomu, že kroužkují, hlásí podporovatelé Stačilo! Jen 7 procent z nich uvádí, že tuto možnost nevyužívá, většina z nich kroužkuje alespoň občas (73 procent) nebo pravidelně (20 procent).
S větší pravidelností používají preferenční hlasy zejména voliči Spolu (31 procent kroužkuje pravidelně), Starostů (30 procent) nebo Motoristů (31 procent).
„Vyšší využití kroužkování u Spolu nepřekvapilo. Voličům koalice dává šanci si vybrat mezi jednotlivými stranami a v minulých volbách vyneslo KDU-ČSL 22 mandátů. Podobně i voliči STAN tradičně využívají preferenčních hlasů – původně jako šance volit lokálně oblíbeného politika, v roce 2021 pak jako přednost pro STAN před Piráty. Zajímavé jsou ale zejména tři čtvrtiny voličů Stačilo!, které kroužkují občas. Ty totiž ještě mohou zamíchat se šancemi kandidátů SOCDEM v případě, že se hnutí dostane do Sněmovny,“ komentuje analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová.
Relativně méně často používají preferenční hlasy voliči ANO, u kterých naopak třetina (32 procent) uvádí, že nekroužkuje nikdy.
| ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
| Ano, pravidelně | 19 % | 31 % | 21 % | 30 % | 21 % | 20 % | 31 % |
| Ano, občas | 49 % | 49 % | 54 % | 54 % | 59 % | 73 % | 40 % |
| Ne, nevyužívám | 32 % | 20 % | 25 % | 16 % | 20 % | 7 % | 29 % |
U Čechů, kteří byli v posledních pěti letech alespoň u některých voleb, jsou dohromady výsledky následující: pravidelně kroužkuje 22 procent Čechů, občas 54 procent a kroužkování vůbec nevyužívá 24 procent.
Sběr odpovědí probíhal od 1. do 5. srpna na reprezentativním vzorku 1014 respondentů.
Agentura NMS zjišťovala i motivace, které voliče vedou k udělení preferenčního hlasu. Nejčastěji jsou jimi postoje a hodnoty vybraného kandidáta (61 procent), dále odborné znalosti v oblasti, kterou voliči považují za osobně důležitou (39 procent), když kandidáta nebo jeho práci osobně znají (23 procent) nebo je z jejich regionu či obce (18 procent), či protože je veřejně známý (16 procent).
Méně často naopak voliči kroužkují kvůli tomu, že jim daného kandidáta někdo doporučil (9 procent), že je starší a zkušený (5 procent), je mladý (4 procenta), osobně je oslovil (3 procenta) nebo že kandidátkou je žena (2 procenta).
K tomu, že na listinách kroužkuje jména náhodně bez hlubšího důvodu, se přiznala 3 procenta respondentů.
| Líbí se mi jeho/její postoje nebo hodnoty | 61 % |
| Má odborné znalosti v oblasti, která je pro mě důležitá | 39 % |
| Kandidáta osobně znám nebo znám jeho práci | 23 % |
| Kandidát je z mého regionu/obce | 18 % |
| Je veřejně známý/á (vystupuje v médiích, na sociálních sítích apod.) | 16 % |
| Doporučil mi ho/ji někdo, komu důvěřuji | 9 % |
| Je starší a zkušený/á | 5 % |
| Je mladý/á | 4 % |
| Osobně mě oslovil/a (např. přes leták, e-mail, na ulici) | 3 % |
| Je to žena | 2 % |
| Jiný důvod | 0 % |
| Náhodně – zakroužkoval/a jsem někoho bez hlubšího důvodu | 3 % |
„Preferenční hlasy byly v minulosti jedním z důvodů, proč v Poslanecké sněmovně usedlo více žen než kdy dříve. Přesto jen 2 procenta Čechů říkají, že udělují preferenční hlasy kandidátkám proto, že jsou ženy – většinou se k důvodu přidá i třeba vnímaná kompetence kandidátky či její odborné znalosti. S větší intencí ženám udělují preferenční hlasy především voliči Pirátů,“ přibližuje analytička Friedrichová.
24:11
Váhá kolem třetiny voličů, ovlivní je chyby a slogany. Žádná strana nemůže být v klidu, říká sociolog
Číst článek
Potenciální voliči ANO častěji vybírají veřejně známé nebo starší a zkušené kandidáty, podporovatelé Starostů nadprůměrně oceňují politiky, kteří je aktivně osloví při kontaktní kampani, voliči Spolu zase dávají přednost těm, jejichž práci sledují.
‚Kroužkovací masakr‘
Jedním z největších příběhů minulých sněmovních voleb byl nepoměr v kroužkování voličů koalice Pirátů a hnutí STAN. Byť byli Piráti silnější, preferenční hlasy zvolenými poslanci zamíchaly natolik, že se do Sněmovny dostala jen čtveřice Pirátů oproti 33 Starostům.
Ihned po oznámení výsledků bylo jasné, že se tato koalice pro příští volby nezopakuje. I proto, že Piráti kampaň vnímali jako křivdu a že je Starostové podvedli, protože měly obě strany dohodu, že se nebude vyzývat ke kroužkování.
Zatímco Starostové jdou letos do voleb samostatně, pouze s jednotlivci ze spřátelených regionálních subjektů, Piráti se dohodli na spolupráci se Zelenými a jednotliví kandidáti si smějí vést osobní kampaň. Bez preferenčních hlasů jsou ale bez šance na návrat do Sněmovny, nejvýše postavené Zelené najdeme na kandidátkách Pirátů hned v několika krajích na pátém místě.
Podobně bude na preferenční hlasy čekat například šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který je v Praze na posledním místě.
Dynamika ve Spolu
Kroužkování na kandidátkách koalice Spolu před čtyřmi lety trochu zaniklo ve srovnání s tím, jak ovlivnilo kandidátku Pirátů a Starostů. Lidovci získali díky preferenčním hlasům o šest křesel více, TOP 09 o jedno méně a ODS přišla o pět.
Analýza voličských překryvů: situace se zpřehlednila, o hlasy bojují tři ‚vládní‘ a pět opozičních subjektů
Číst článek
I proto složila koalice Spolu kandidátku pro loňské eurovolby úzkostlivě tak, aby na zadních pozicích nebyli potenciální skokani. Stopku kvůli tomu dostali bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, lidovec Hayato Okamura (letos kandiduje) nebo senátor Pavel Fischer, který měl kandidovat za KDU-ČSL.
Tato strategie se ale pro sněmovní volby změnila. Nová oficiální komunikace zní: „Každý kroužek je hlasem pro koalici Spolu.“ Kandidáti si budou smět dělat osobní kampaň vedoucí ke kroužkování, nesmí ale své kolegy jakkoliv očerňovat.
„Každý Pražan si na kandidátní listině bude moci vybrat a kroužkovat kandidáty podle svých preferencí,“ uvedla pražská ODS už v březnu, kdy oznámila své kandidáty do Sněmovny.
„Důležité je maximalizovat zisk Spolu a je věcí každé koaliční strany, jestli v daném kraji dokázala postavit tak silné kandidáty, aby je ti za nimi nepřeskočili. Pokud jsme někde nedokázali postavit silného kandidáta a skočí nás nějaký bratranec z TOP 09 nebo kolega z ODS, tak je to naše chyba. A platí to i obráceně,“ popisuje šéf KDU-ČSL a jednička Spolu v Pardubickém kraji Marek Výborný.
Politolog Lukáš Jelínek potvrzuje, že se jedná o citlivé téma. „Už před čtyřmi lety se v moravských krajích dívali někteří občanští demokraté na záda svým lidoveckým kolegům, kteří je přeskákali i z nižších příček. Lidovci jsou sice silní jen v několika regionech, dokáží ale fungovat jako komunita s výběžky do různých charit a dalších odnoží občanské společnosti, a to se jim pravidelně zúročuje,“ uvedl v komentáři pro Český rozhlas.
26:53
Kalousek: Na této vládě mi vadí, když nerozhoduje. Na Babišově mi bude vadit, když rozhodovat bude
Číst článek
V dubnu se voličů na kroužkování pro Českou televizi ptala i agentura Kantar CZ a konkrétně se zaměřila na koalici Spolu, byť ještě předtím, než byly sestaveny kandidátní listiny. Vyšlo jí, že až čtvrtina voličů kroužkování nevyužije a zhruba polovina se chystá kroužkovat kandidáty z více stran této trojkoalice.
Pětina příznivců ODS a TOP 09 (19 procent) chce udělit preferenční hlasy výhradně kandidátům „svých“ stran, zatímco voliči KDU-ČSL chtějí kroužkovat jen lidovecké kandidáty.
Jak se kroužkuje v ANO?
V minulých volbách posunuli voliči ANO z nižšího místa do Sněmovny jen tři z celkem 72 zvolených poslanců ANO. Jedním z nich byl v Olomouckém kraji Milan Brázdil, který letos může dokonat nevídaný počin.
Poslancem je od roku 2013 a ve všech trojích volbách se mu podařilo dostat se do Sněmovny z nevolitelného místa díky preferenčním hlasům. V roce 2013 z desáté pozice, poté dvakrát z šesté a letos zkusí štěstí ze sedmičky.
Výzvou pro voliče ANO a jejich ochotu kroužkovat je i umístění pěti hejtmanů na poslední pozice kandidátek. Jsou to Kamal Farhan v Plzeňském kraji, Josef Bělica v Moravskoslezském, Ladislav Okleštěk v Olomouckém, Richard Brabec v Ústeckém a Martin Kukla na Vysočině.
Opoziční nekoalice
Voliči SPD posouvají kandidáty ze zadních pozic ještě méně než podporovatelé ANO. V minulých sněmovních volbách byl jejich jediným skokanem poslanec Jiří Kobza, který se ze čtvrtého místa dostal na první.
Registrace SPD se kvůli možné koalici rušit nebude, uvedly dva krajské soudy. Další budou rozhodovat
Číst článek
Ani letos pro něj ale nebyl na předních místech kandidátky SPD prostor, přešel proto ke Stačilo!, za něž kandiduje ve středních Čechách.
SPD totiž pro letošní volby pod svá křídla přizvala i Trikoloru, PRO a Svobodné, jenže dlouhé měsíce debat a spekulací o tom, jak může kroužkování ovlivnit konečné složení poslaneckého klubu SPD, se zdá být vyřešené ještě dlouho před volbami.
Zmíněné tři menší strany budou mít jen dva kandidáty a celkem SPD uvolnila v popředí svých kandidátech sedm míst pro své nečleny. V Praze je jednička Markéta Šichtařová (Svobodní), v Jihočeském kraji lídrem Libor Vondráček (Svobodní), v Moravskoslezském Jindřich Rajchl (PRO), ve Zlínském Zuzana Majerová (Trikolora), trojkou v Jihomoravském je Zdeněk Koudelka (Trikolora), trojkou v Ústeckém Pavel Tůma (PRO) a jedničkou na jižní Moravě je ještě navrch bývalý kandidát Trikolory, nyní nestraník za SPD, Miroslav Ševčík.
„Je otázka, jak hlasování zamává s pozicemi těch dvojic lidí z jiných stran. Vůbec bych se nedivil tomu, kdyby voliči SPD naopak překroužkovali některé tyto kandidáty, protože voličů, které nepřivede Okamura, zase nebude tolik, aby mohli zásadním způsobem promluvit do konečného pořadí na kandidátní listině,“ domnívá se politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.
Barevný mix Stačilo!
Mimoparlamentní opoziční seskupení Stačilo! zvolilo ve skladbě kandidátních listin o dost jiný přístup než SPD.
Zhruba polovinu kandidátů tvoří členové KSČM, pár desítek lidí mají přímo straníci hnutí Stačilo!, sociální demokraté (SOCDEM), národní socialisté (ČSNS), devět Moravanů, jedno SD-SN a tento barevný mix poté doplňují nestraníci.
A kromě toho, že se voliči Stačilo! dle zjištění NMS kroužkují nejvíce ze všech, tak u této formace neplatí zákaz individuální kampaně. „Hnutí Stačilo! nijak neomezuje self promotion (sebepropagaci) a je věcí kandidátů, jestli individuální kampaň budou, či nebudou realizovat,“ potvrzuje mluvčí Stačilo! a zároveň lídr v Pardubickém kraji Roman Roun.
Dostala podmíněný trest za popírání ruských zločinů. Učitelka z Prahy se odvolala
Číst článek
Voliči tak svými preferenčními hlasy mohou celkovým pořadím výrazně zamíchat. „V případě Stačilo! budeme sledovat zajímavý experiment. (…) Komunisté se na rozdíl od sociálních demokratů mohou pyšnit oddaným elektorátem. Proto ani takové Janě Maláčové nemusí lídrovství v Praze mandát zajistit,“ upozornil Jelínek.
Původní lídryní pražské kandidátky Stačilo! byla totiž komunistka Petra Prokšanová, která se kvůli dohodě se SOCDEM musela posunout na druhé místo za Maláčovou.
„Po sérii vyjednávání rozhodlo hnutí Stačilo!, že mě najdete na druhém místě jeho pražské kandidátky. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat. Praha potřebuje autentickou radikálně levicovou poslankyni. A je jedno, z jakého místa kandidátky si ji zvolí,“ uvedla Prokšanová a ke svému jménu si připsala titul „emeritní pražský lídr“.
