Uranové doly na Vysočině nedávno s radostí oznámily nález nových zásob. Ekologové ze sdružení Calla ale tvrdí, že k radosti není důvod. Podle nich už hornina není tak kvalitní a nákladná těžba v posledním uranovém dole ve střední Evropě už nestojí za rizika, která přináší.

15:01 9. března 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Fakta jsou jasná - těžená hornina má v Rožné jen poloviční kovnatost, než měla v roce 2004. Na povrch jde tedy víc hlušiny, odkaliště se plní rychleji radioaktivním rmutem.

Jenže starosty, podnikatele a obyčejné lidi z okolí to příliš nezajímá. Je práce, jsou zákazníci.

„V dnešní době tam jsou vyšší platy než normálně, lidé jsou schopní brát výplaty celostátního průměru, což tady u nás v továrnách nikdo nedostane, takže pak se to pozitivně otočí k nám,“ říká Martin Zbraněk z jedné místní restaurace, kam chodí hodně „uraňáků“.

Horníci jsou jednoduše pro místní podnikatele důležití. Region patří na Vysočině k nejvíc zasaženým nezaměstnaností a kupní síla je tady už tak malá, natož kdyby tisíc lidí ztratilo dobře placenou práci v dolech.

„Kupní síla je dneska velice špatná. Pokud budou uranové doly pořád vytvářet pracovní místa, a tím pádem i služby, všechno se zlepší,“ přidává se podnikatelka Jana Novohradská.

Podle ředitele státního podniku Diamo Jiřího Ježe je právě zaměstnanost jedním z hlavních důvodů, proč na Vysočině poslední uranový důl ve střední Evropě vůbec funguje. I kdyby byla těžba na nule, stálo by to prý za to.

„Jen těch 320 milionů, které zde dáme do mezd, další odvody, všechny daně, které platíme, a podobně, to jsou opět stovky milionů, takže i když budeme na nule, tak stejně do státního rozpočtu přispíváme,“ tvrdí ředitel.

Podnik argumentuje zaměstnaností i energetickou bezpečnostní

Teď navíc doly generují zisky v řádech desítek a stovek milionů korun ročně a se společností ČEZ mají dohodnutou pevnou cenu na další tři roky. Jiří Jež připomíná další důvod, proč mají podle něj doly fungovat dál, a sice energetickou bezpečnost státu.

„Evropská unie v ničem není tak závislá, ani v plynu ani v ropě, jako v uranu. Kdyby nastal nějaký konflikt a někde dodávky klekly, tak je katastrofa,“ argumentuje ředitel Diama.

Nezviklá ho ani správná poznámka ekologů, že uran z Česka nestačí pokrýt ani spotřebu Temelína. V Rožné se zkrátka bude těžit dál. Zásoby, o kterých podnik ví, vystačí asi na pět let a vedení Diama věří, že se objeví další. Ostatně před uzavřením dolů se tak stalo už několikrát.

Daniel Burda, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít