V mikulášské družině v Lidečku chybí anděl, místo něj je tam smrtka
Za hodnými i zlobivými dětmi zítra večer vyrazí Mikuláš se svou družinou. V Lidečku na Vsetínsku už mají první obchůzky za sebou. Podle prastaré tradice tam začíná mikulášská nadílka už čtvrtého prosince a trvá celé tři dny.
Mladíci se do kostýmů čertů oblékají v místní hasičské zbrojnici. Každému pekelníkovi musí pomáhat jeden až dva lidé.
Hrozivé, vysoké masky z ovčích kůží a kozích rohů je třeba kolem hlavy a krku vycpat. Dlouhé kožichy pak pomocníci kolem čertů pevně opásají a nakonec ovinou řetězem kravských zvonců.
Masky se tu dědí v rodinách po generace, proto Jakub Vaněk věděl od malička, že bude čertem.
„Tato je přešívaná, je spravovaná. Je stará šedesát let. Takové věci se dědí, maska se nepůjčuje, tu má každý svou. Člověk je pod ní trochu stažený, nemůže dýchat, ale nebolí to,“ popisuje pocity Vaněk.
„Toto je první rok za hasiče, ale chodíme už odmala. Tak pět let jsme každý rok chodívali po známých,“ dodává.
Další zvláštností ledečských čertů je to, že každý má na čele přišitý kousek ježčí kůže. Původ tohoto zvyku nikdo nezná.
Ve skupině Svatého, jak zde říkají Mikuláši, chybí od devatenáctého století anděl. Zato s ním chodí smrtka, která bývá v průvodu zařazena až na konci.
„Smrt je v bílém. Je to symbol zimy, kdy umíralo spousty dětí,“ vysvětluje Michal Bojda právě v převleku smrti. Na kose má nápis Beru mladé falešnice a staré klevetnice.
Poslední zvláštní figurou zdejších obchůzek je koník. „Představuje postavu nájezdníka ze 16. století. Dřív jezdívali Tataři a Kuruci, dělali nájezdy do obcí a vypalovali tyto kraje. Mají červenou sukňu, která představuje oheň,“ říká vedoucí místního kulturního střediska Milena Pavlíková.
V Lidečku, které je proslulé skalním útvarem Čertovy skály, je možné rohaté se svatým potkat ještě 6. prosince.
Zvětšit mapu
