Československý atlet ‚hermafrodit‘. Koubková se narodila v mužském těle, závodila ale se ženami
Problematika transgender sportovců zdaleka není otázkou pouze 21. století. Už v roce 1934 se v tehdejším Československu proháněla po atletických stadionech Zdena Koubková, která nejen trhala jeden rekord za druhým, ale později se jako jedna z první veřejně známých osobností nechala operativně změnit na muže. Jejího pozoruhodného příběhu si všiml magazín The New Yorker.
Téměř 100 let zpátky v jednom brněnském obchodě s látkami vypomáhala třináctiletá Zdena. Do obchodu mimo ostatních zákazníků chodíval mladý doktor, kterému se ale líbila Zdeny starší kolegyně - osmnáctiletá Boženka.
Na Ženských hrách v Londýně roku 1934 překonala Zdena Koubková světový rekord v běhu na 800 metrů. Říkalo se jí rekord-woman, ale za několik měsíců oznámila konec kariéry. A o dva roky později se stala mužem
Protože byl ale lékař nesmělý, poprosil Zdenu, aby své kolegyni předala lístek na atletické závody a nepřímo ji tak pozval na rande.
Za odměnu věnoval jednu vstupenku i Zdeně. Když pak trojice vyrazila na stadion, Zdena s úžasem sledovala atlety a atletky, jak běhají na dráze. Právě tehdy se začal psát příběh Zdeny Koubkové.
Koubková ale vždy věděla, že se cítí trochu jinak, než ostatní. Pro všechny sice byla dívkou, ale svému tělu rozuměla, že jí naznačuje něco jiného.
Aby v pubertálním věku přestala myslet na tělesnou schránku, propadla právě atletice. Doslova hltala sportovní rubriky novin, začala pravidelně trénovat a následně se v Brně přihlásila do sportovního oddílu.
Dařilo se jí, a tak ji pod svá oddílová křídla vzal Vysokoškolský Sport Brno. Jeden z tehdejších trenérů o ni dokonce prohlašoval, že je to „dívka s ďáblem v těle“.
Rekord odstartoval konec
Sportovní nadání dovedlo Koubkovou do Prahy, kde jako sportovní instruktorka začala závodit a nadále rozvíjela svůj talent. V roce 1934 pak Zdena zamířila na Světové ženské hry do Londýna, aby se zapsala do dějin atletických tabulek.
Transgender lidé jsou mi bytostně odporní, prohlásil Zeman. Štvou ho i sufražetky a Me Too
Číst článek
V závodě na 800 metrů nejen vyhrála, ale časem 2:12,4 také vytvořila nový ženský světový rekord. Sláva na sebe nenechala dlouho čekat a jako oslava jejího výkonu vyšla v Československu kniha s názvem Zdenin světový rekord.
Reakce na vydanou knihu ale nebyly jen pozitivní, spíše naopak. V užších atletických kruzích se začalo hovořit o tom, že autorka Lída Merlínová vylíčila ve svém díle Zdenu až příliš mužně a otázky okolo pohlaví hlavní hrdinky tak začaly zesilovat.
Sportovci nechtěli, aby se Zdena nadále poměřovala se ženami, a chtěli, aby ji podrobně prohlédl lékař.
26:08
Dělá nám problém respektovat jinakost druhých lidí, zamýšlí se Eliška Křenková. O čem je film Úsvit?
Číst článek
Po podrobném vyšetření bylo konstatováno, že u Zdeny se vyvinul hermafroditismus, tedy že její pohlavní orgány byly z části jak ženské, tak mužské. V současné době se pro takové lidi používá termín intersexuál.
Podobné tematice i s prvorepublikovým zasazením se věnuje například český film z roku 2023 Úsvit.
Koubková se tedy rozhodla s atletikou skoncovat a na nátlak vlastních myšlenek podstoupila v roce 1936 operaci. Ze Zdeny Koubkové se stal Zdeněk Koubek.
Následující roky pak Koubek strávil na pracovních cestách po Evropě. Později se usadil v Praze, oženil se a nezaostával ani po sportovní stránce, protože začal hrát ragby. Zemřel 12. června v roce 1986.
