„Masaryk si nebral v korespondencích, ale i normálně příliš servítky. Byl si vědom své úrovně a slovo hlupák se třeba v korespondenci s Edvardem Benešem vyskytuje často,“ říká historička Hájková.
Prosadit operaci Anthropoid podle vojenského historika Prokopa Tomka nebylo snadné. „Edvard Beneš s tím po nějakých úvahách nesouhlasil, protože se obával represí a že by to oslabilo národ,“ říká.
Na webu tajemnaobalka.cz najdete podrobně popsaný samotný příběh obálky a její cestu. Taky se tam dočtete informace a zajímavosti o Tomáši Garriguovi Masarykovi.
„Do jisté míry jde o událost, která charakterizuje naši moderní historii,“ říká Jiří Padevět, badatel a autor publikace Postoloprty. Tento týden si o ni můžete zahrát v soutěži webu iROZHLAS.cz.
„Pamatuji mobilizaci, kdy otec musel na vojnu, ale potom se vrátil zpátky. Pak jsme museli v domě stavět protiletecký kryt," vzpomíná Josef Feld na dětství za druhé světové války v Brně.
49:30
Praha/Znojmo/Vídeň||Adam Drda, Martina Kovářová|Historie|Příběhy 20. století
„Bylo mi deset let. Na to, jak jedeme na seřadiště, nedokážu zapomenout. Měli jsme dvoukolák, na něm byly kufry. Babička a její nejmladší syn, lékař, odcházeli do Terezína" vzpomíná Waletr Fischl.
Ministerstvo zahraničí převzalo uměleckou sbírku z pozůstalosti bývalé hlavy resortu Jana Masaryka. Čítá vzácné obrazy Oskara Kokoschky, historické mapy či osobní artefakty.
„Vnímal jsem Rádio Mama jako experiment, ale zároveň něco, co jde až na dřeň výrazových prostředků rádia,“ vzpomíná Václav Moravec, v době největší slávy Rádia Mama bylo dvacetiletý nadšený posluchač.
„Edvard Beneš není člověk, který by přispěl k sovětizaci Československa – naopak, on ji vehementně bránil,“ říká v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek.
49:27
Praha|| Peter Kováčik|Historie|Příběhy 20. století
Chlapci měli jednoduchý plán: s americkou armádou osvobodit Podkarpatskou Rus od nadvlády Sovětského svazu. Rozbíjeli okna, ukradli zbraně a šířili protikomunistické letáky.
V pravidelné knižní soutěži hrajeme o nový román Pavly Horákové. Ta se kvůli rešerši přihlásila i do několika nostalgicky laděných facebookových skupin, jako třeba „Husákovy děti“ nebo „Retro ČS“.
Filip Šír přiznává, že Jiří Voskovec s Janem Werichem měli zkreslené informace o dění v Československu za války. „Werich uvedl, že to byla ozvěna doby, protože byla válka a že se ne vždy trefili.“
Od pondělí najdou lidé na webu Archivu bezpečnostních složek příběhy československých hrdinů, které nacisté zavraždili na centrálních popravištích třetí říše.
„Ty Masarykovy archiválie už toho prožily tolik, takže si myslím, že jsou v současné době, po těch desítkách let, v tom nejlepším možném prostředí,“ popisuje archivářka Hájková.
Otec Mileny Wagnerové, která se narodila v roce 1939, skončil v komunistickém vězení. Stopa kádrově špatné rodiny znamenala, že Milena nemohla nastoupit na gymnázium a vysněnou medicínu.
„Odhady mluví o 70 až 350 tisících nelegálních interrupcích ročně. Až 60 procent žen ji někdy podstoupilo,“ popisuje antropoložka Vivian Šefrna situaci okolo interrupcí v období první republiky.
Z jednoho z dokumentů diplomatických archivů Francie, USA a Británie vyplývá, že měl Masaryk před smrtí vyhrocenou hádku se třemi muži. Kvůli verzi s vraždou se v minulosti vedlo několik vyšetřování.
Vojska se z Československa začala stahovat po pěti týdnech intenzivního vyjednávání se Sovětským svazem. Vojáci a technika, kteří tu byli přes dvacet let, začali odjíždět ještě ten den.
V pořadu Plusu Jak to bylo doopravdy popsal historik Jan Kalous, co víme o smrti trojice výjimečných mužů, jimiž byli lidovec Rostislav Sochorec, ekonom Milan Rajman a bývalý ministr Bohumil Laušman.
Inflace po skončení první světové války přinesla spolu s poklesem životní úrovně obyvatelstva také prudký útlum investic do výstavby. V dalších dekádách vznikaly zákony o podpoře stavebního ruchu.
Eliška Wagnerová v pořadu Českého rozhlasu Plus vzpomíná, že práce advokátky za komunismus pro ni byla často frustrující kvůli poměrům v komunistické justici.
Pavel Ciesar skončil v šedesátých letech dvakrát ve vězení a jednou ve vazbě. Snažil se přitom jen dostat do Velké Británie za otcem, bývalým letcem RAF. Komunisti mu to ale nechtěli dovolit.
Sánchez, který je známější pod přezdívkou Carlos Šakal, trávil mnoho času za železnou oponou a vědělo se, že ho podporuje sovětská tajná služba KGB i východoněmecká Stasi, připomněl britský list.
Hlavní důvod rychlého odchodu byl podle historika Tomka ten, že Sověti ve východním bloku působili na základě poválečných smluv. Jediné Československo bylo napadeno v rozporu s mezinárodním právem.
Havel se dostal pod palbu kritiky kvůli obavám ze zvýšení kriminality. Podle Institutu pro kriminologii a sociální prevenci nebyla ale rozhodujícím faktorem při vzestupu kriminality.