Podmínky byly velice kruté. Musíme si představit vysokou radioaktivitu s minimálními ochrannými pomůckami, popisuje život vězňů historik Jaroslav Rokoský.
„Byla to suverénní vypravěčka,“ říká publicista Pavel Kosatík. „V české kultuře zanechala velkou stopu, i když režim si to nepřál,“ řekl v pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí…
Zhruba 40 procent lodi by mělo skončit v uvedeném muzeu, které za projektem záchrany stojí. Záštitu nad projektem „Třinec jede domů“ převzal ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ani po svém zvolení prezidentem Masaryk neopouštěl svoje zvyky a denní režim. Vypovídají o tom jak vzpomínky jeho spolupracovníků, tak třeba i dochované jídelní lístky hradní kuchyně.
Do Česka se dostaly ostatky šesti členů z Británie vyslané paraskupiny Iridium a Bronse, kteří zahynuli poté, co byl jejich letoun v březnu 1943 sestřelen v blízkosti Mnichova.
„První den jsme napočítali celkem 65 občanů, kteří byli buď přímo usmrceni, nebo na následky zranění později zemřeli. Téměř polovina z nich se stala obětí střelby,“ popisuje historik Milan Bárta.
Antonín Sum předal Národnímu archivu v roce 2005 i zapečetěnou obálku, ke které řekl, že jde o poslední slova TGM, a určil, že se může otevřít po 20 letech, tedy přesně za měsíc 19. září 2025.
Obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka přinesl do Národního archivu Antotnín Sum, někdejší tajemník jeho syna Jana Masaryka. Publicista a spisovatel Pavel Kosatík ho osobně znal.
Britským královským letectvem prošlo 2500 Čechoslováků, 500 z nich zahynulo v boji nebo při nehodách. Na triumfální návrat pilotů došlo 13. srpna 1945.
„Nikdo neví, co tam bude, nebo nebude. Jestli to budou opravdu poslední slova. Jestli to bude osobní, mezinárodní nebo jestli to bude politické,“ říká pro Radiožurnál Charlotta Kotíková.
„Masaryk si nebral v korespondencích, ale i normálně příliš servítky. Byl si vědom své úrovně a slovo hlupák se třeba v korespondenci s Edvardem Benešem vyskytuje často,“ říká historička Hájková.
Prosadit operaci Anthropoid podle vojenského historika Prokopa Tomka nebylo snadné. „Edvard Beneš s tím po nějakých úvahách nesouhlasil, protože se obával represí a že by to oslabilo národ,“ říká.
Na webu tajemnaobalka.cz najdete podrobně popsaný samotný příběh obálky a její cestu. Taky se tam dočtete informace a zajímavosti o Tomáši Garriguovi Masarykovi.
„Do jisté míry jde o událost, která charakterizuje naši moderní historii,“ říká Jiří Padevět, badatel a autor publikace Postoloprty. Tento týden si o ni můžete zahrát v soutěži webu iROZHLAS.cz.
„Pamatuji mobilizaci, kdy otec musel na vojnu, ale potom se vrátil zpátky. Pak jsme museli v domě stavět protiletecký kryt," vzpomíná Josef Feld na dětství za druhé světové války v Brně.
49:30
Praha/Znojmo/Vídeň||Adam Drda, Martina Kovářová|Historie|Příběhy 20. století
„Bylo mi deset let. Na to, jak jedeme na seřadiště, nedokážu zapomenout. Měli jsme dvoukolák, na něm byly kufry. Babička a její nejmladší syn, lékař, odcházeli do Terezína" vzpomíná Waletr Fischl.
Ministerstvo zahraničí převzalo uměleckou sbírku z pozůstalosti bývalé hlavy resortu Jana Masaryka. Čítá vzácné obrazy Oskara Kokoschky, historické mapy či osobní artefakty.
„Vnímal jsem Rádio Mama jako experiment, ale zároveň něco, co jde až na dřeň výrazových prostředků rádia,“ vzpomíná Václav Moravec, v době největší slávy Rádia Mama bylo dvacetiletý nadšený posluchač.
„Edvard Beneš není člověk, který by přispěl k sovětizaci Československa – naopak, on ji vehementně bránil,“ říká v pořadu Pro a proti historik a novinář Petr Zídek.
49:27
Praha|| Peter Kováčik|Historie|Příběhy 20. století
Chlapci měli jednoduchý plán: s americkou armádou osvobodit Podkarpatskou Rus od nadvlády Sovětského svazu. Rozbíjeli okna, ukradli zbraně a šířili protikomunistické letáky.
V pravidelné knižní soutěži hrajeme o nový román Pavly Horákové. Ta se kvůli rešerši přihlásila i do několika nostalgicky laděných facebookových skupin, jako třeba „Husákovy děti“ nebo „Retro ČS“.
Filip Šír přiznává, že Jiří Voskovec s Janem Werichem měli zkreslené informace o dění v Československu za války. „Werich uvedl, že to byla ozvěna doby, protože byla válka a že se ne vždy trefili.“
Od pondělí najdou lidé na webu Archivu bezpečnostních složek příběhy československých hrdinů, které nacisté zavraždili na centrálních popravištích třetí říše.
„Ty Masarykovy archiválie už toho prožily tolik, takže si myslím, že jsou v současné době, po těch desítkách let, v tom nejlepším možném prostředí,“ popisuje archivářka Hájková.
Otec Mileny Wagnerové, která se narodila v roce 1939, skončil v komunistickém vězení. Stopa kádrově špatné rodiny znamenala, že Milena nemohla nastoupit na gymnázium a vysněnou medicínu.
„Odhady mluví o 70 až 350 tisících nelegálních interrupcích ročně. Až 60 procent žen ji někdy podstoupilo,“ popisuje antropoložka Vivian Šefrna situaci okolo interrupcí v období první republiky.