Vojska se z Československa začala stahovat po pěti týdnech intenzivního vyjednávání se Sovětským svazem. Vojáci a technika, kteří tu byli přes dvacet let, začali odjíždět ještě ten den.
V pořadu Plusu Jak to bylo doopravdy popsal historik Jan Kalous, co víme o smrti trojice výjimečných mužů, jimiž byli lidovec Rostislav Sochorec, ekonom Milan Rajman a bývalý ministr Bohumil Laušman.
Inflace po skončení první světové války přinesla spolu s poklesem životní úrovně obyvatelstva také prudký útlum investic do výstavby. V dalších dekádách vznikaly zákony o podpoře stavebního ruchu.
Eliška Wagnerová v pořadu Českého rozhlasu Plus vzpomíná, že práce advokátky za komunismus pro ni byla často frustrující kvůli poměrům v komunistické justici.
Pavel Ciesar skončil v šedesátých letech dvakrát ve vězení a jednou ve vazbě. Snažil se přitom jen dostat do Velké Británie za otcem, bývalým letcem RAF. Komunisti mu to ale nechtěli dovolit.
Sánchez, který je známější pod přezdívkou Carlos Šakal, trávil mnoho času za železnou oponou a vědělo se, že ho podporuje sovětská tajná služba KGB i východoněmecká Stasi, připomněl britský list.
Hlavní důvod rychlého odchodu byl podle historika Tomka ten, že Sověti ve východním bloku působili na základě poválečných smluv. Jediné Československo bylo napadeno v rozporu s mezinárodním právem.
Havel se dostal pod palbu kritiky kvůli obavám ze zvýšení kriminality. Podle Institutu pro kriminologii a sociální prevenci nebyla ale rozhodujícím faktorem při vzestupu kriminality.
Nejčastěji zmiňovaným konkurentem Václava Havla byl bývalý šéf komunistů z roku 1968 Alexander Dubček. Jeho jméno lidé stále znali, ale zástupci Občanského fóra ho důrazně odmítali.
Suzette se vdala za básníka a později signatáře Charty 77 a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Zbyňka Hejdu. Státní bezpečnost se rodinu pokoušela vyhnat na Západ.
„Snažíme se to pořád posouvat dál a dávat městu, regionu a celé zemi něco nazpátek,“ říká Petrus v rozhovoru v rámci seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.
Klamný příspěvek uvádí, že měl tvrzení o neexistenci Česka prohlásit generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres v projevu z přelomu srpna a září 2023.
Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové.
„Dnes je Slovensko také dějištěm protivládního protestu. Opozice si řekla, že spojí 35. výročí revoluce se vzkazem vládě, že způsob, jakým řídí stát, není v pořádku,“ řekl Peter Bárdy.
Přenesme se o 85 let zpět, do 15. listopadu 1939. Na pražský Albertov se tehdy převážně studenti přišli rozloučit s Janem Opletalem. Poslední rozloučení přerostlo do velkého protestu proti okupantům.
V den pádu zdi poslal Okresní soud v Táboře do vězení 22letého Jiřího Jelínka. Podle rozsudku měl spáchat trestný čin pobuřování a přečin proti veřejnému pořádku, neboť šířil protirežimní letáky.
V říjnu 1957 dobový tisk informoval o „hrozné akci“, kterou měl být taneční večírek v pražském Mánesu, zorganizovaný jako rozlučka mladých hochů před odchodem na vojnu.
Transport měl označení Ev, mířil do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, bylo v něm 2038 lidí. Právě tímto transportem vyvrcholila likvidační akce, kterou nacisté prováděli od konce září.
„Sokolové viděli svůj vojenský účel celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.
Pravdu o Babišově spolupráci s StB dokládá 11 svazků komunistické tajné policie. Ale pro voliče Babiše bude „pravdou“ jejich názor, tedy lež, že nespolupracoval.
Zavřené musí mít jen obchody s rozlohou nad 200 metrů čtverečních. Zajít nakoupit tak lidé můžou do drobných prodejen. Je ale dobré na to příliš nespoléhat, řada z nich totiž dobrovolně zavírá.
Po třech týdnech izraelské pozemní invaze do Libanonu ostřeluje Hizballáh židovský stát salvami raket. Izraelská ofenziva mezitím vyhnala z domovů už přes milion Libanonců, jak uvádí vláda v Bejrútu.
„Projekt Architektura ČSSR 58–89 není primárně o prefabrikovaném typu architektury, není o panelácích, ale víc o stavbách kreativních, solitérních až ikonických,“ vysvětluje Vladimír 518.