Za půl roku jsem přibral 14 kilo, vzpomíná po letech Cassano. Kariéru mu zbrzdila obliba sladkého
Svého času patřil k solidním fotbalovým ostrostřelcům, ale dnes už Antonio Cassano sleduje dění na hřišti pouze v televizi. Na kontroverzního italského útočníka nyní zavzpomínali novináři z britského listu Daily Mail a připomněli, proč se i přes svůj talent nedokázal prosadit ve slavném Realu Madrid.
Rodák z italského Bari prožil nejlepší léta své kariéry v dresu italských velkoklubů. Góly střílel v dresu AS Řím, Samdorie Janov, ale i za AC či Inter Milán.
Bývalý italský reprezentant Cassano označil Stramaccioniho za nejhorší osobu, kterou poznal
Číst článek
Angažmá si ale vyzkoušel i ve Španělsku, když se v roce 2006 stal teprve druhým Italem, který se upsal slavnému Realu Madrid.
Právě na španělskou kapitolu Cassanova života se v minulém týdnu zaměřil Daily Mail, který podrobně popsal, proč tehdy třiadvacetiletý útočník nebyl schopný svůj talent prodat i za hranicemi.
V Madridu se pozdější vítěz La Ligy i Serie A potkal se svým krajanem Fabiem Capellem, který ve stejném roce královský klub z lavičky řídil.
Italská spolupráce ale moc nefungovala, protože Cassano sice uměl míč poslat přesně mezi tři tyče, ale trenérovi vadil jeho přístup k životosprávě.
„Když Fabio (Capello) přišel do klubu, podařilo se mi ve dvou zápasech dvakrát skórovat a připadal jsem si jako král. Jenže on mě pak v dalším zápase posadil na lavičku, tak jsme se pohádali a on mě vyřadil z týmu,“ vzpomínal Cassano na praktiky italského kouče Realu.
Sladká vášeň
Jedním z tehdejších partnerů Realu Madrid byla italská společnost na výrobu proslulé lískooříškové pomazánky s kakaem. Neodolatelná sladkost bohužel záhy ukázala italskému špílmachrovi svoji hořkou tvář.

„Nutella byla jedním ze sponzorů našeho klubu a každý měsíc nám dodávala pět kilogramů svých výrobků. Přibral jsem 14 kilo, jedl jsem ji přímo ze sklenice a neřešil jsem to,“ přiznal Cassano svoji neřízenou vášeň pro hnědou hmotu.
Důsledek na sebe nenechal dlouho čekat a Ital bojující s regulérní nadváhou si od fanoušků Bílého baletu vysloužil nelichotivou přezdívku Gordito (tlouštík - pozn. red.).
Loučit se nechtěl
Cassano v Realu nehrál a aktivitou hýřil spíše v nočních klubech, než na tréninku a tak se v roce 2007 vrátil zpátky do Itálie, kam ho Real poslal hostovat do Sampdorie Janov.
Slunce na Apeninském poloostrově ale dokázalo Cassanovu horkou hlavu rozpálit natolik, že později urazil klubového prezidenta Sampdorie Riccarda Garroneho, čehož později sám litoval.
„Byl to nejlepší člověk, kterého jsem potkal. Čestný, laskavý, choval se ke mně jako otec, kterého jsem nikdy neměl. Já ale udělal největší chybu, že jsem mu neukázal dostatek respektu. Naštěstí jsme ještě dostal šanci to napravit,“ vyprávěl Cassano, který se s Garronem usmířil těsně před jeho smrtí.
Na sklonku kariéry už toho Cassano moc neodkopal. V Sampdorii stagnoval a po změně zaměstnavatele nejprve chtěl pomoci nováčkovi italské ligy Veroně, ale vzápětí si své rozhodnutí rozmyslel.