Velká opoziční mobilizace. V srpnovém modelu NMS sílí ANO, SPD, Stačilo! i Motoristé, klesá naopak Spolu
Srpnový volební model NMS Market Research ukazuje mírný nárůst podpory sněmovních opozičních hnutí ANO a SPD doprovázený značným posílením mimoparlamentní opozice ve formě hnutí Stačilo! a Motoristů sobě. Tyto čtyři subjekty by ve Sněmovně získaly ústavní většinu. Voličskému táboru bývalé pětikoalice nepomáhá ani pokračování růstu Pirátů, hlavně koalice Spolu si totiž přes léto nedokáže držet podporu.
I v srpnu by sněmovní volby vyhrálo ANO, které by dosáhlo na 29,8 procenta hlasů. Pro hnutí to znamená mírný nárůst o 1,1 procentního bodu oproti červenci. „Změny v podpoře ANO nejsou zásadní a nacházejí se v rámci intervalu spolehlivosti,“ uvádí výzkumníci.
Koalice Spolu na druhém místě by získala 18,7 procenta, což znamená meziměsíční pokles o 2,8 procentního bodu. Opět jde o pokles v rámci intervalu spolehlivosti, takto nízko nebylo Spolu v modelu NMS od konce zimy.
Politolog: Útoků extremistů je v Česku minimum, ale nelze je podcenit. Palestina voliče neovlivní
Číst článek
Dle dat agentury za to může zejména nižší deklarovaná volební účast podporovatelů Spolu. „Mezi důvody může kromě bitcoinové kauzy patřit i méně viditelná kampaň koalice Spolu v létě. Je tak možné, že v zářijové kampani místo masivní mobilizace bude koalice zpět získávat voliče ztracené přes léto,“ vysvětluje politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
Třetí SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO by v srpnu získala 14,6 procenta hlasů, oproti červenci jde o mírný růst.
Čtvrté hnutí STAN by mírně pokleslo na srpnových 10,7 procenta, dlouhodobě se ale stabilně drží na dvouciferných hodnotách.
Pro páté Piráty znamená zisk 8,8 procenta potvrzení trendu, který zaznamenávají i ostatní výzkumné agentury. Od červnového oznámení spojenectví se Zelenými jde o stabilně rostoucí stranu, která se vzdaluje ohrožení pětiprocentní hranicí a je na nejvyšších hodnotách od svého odchodu z vlády loni na podzim.
Comeback Motoristů?
Velký nárůst zaznamenalo i hnutí Stačilo!, které oproti červenci posílilo o 2,4 procentního bodu na 8,2 procenta.
Přísaha a Motoristé: místo úspěšné spolupráce konkurenční boj v přeplněném opozičním rybníku
Číst článek
„Ukazuje se, že Stačilo! mohla pomoct spolupráce se SOCDEM. Utvrdila jádro tradičních voličů a v očích váhajících voličů zvýšila šanci subjektu na překročení pětiprocentní hranice,“ vysvětluje analytička NMS Friedrichová. Samotnou sociální demokracii už agentura neměří.
Do Sněmovny by se v modelu NMS poprvé od dubna dostali i Motoristé sobě, kteří by v srpnu obdrželi 5,7 procenta hlasů, což je oproti červenci nárůst o 2,5 procentního bodu.
„U Motoristů pozorujeme, že kauza Filipa Turka polarizovala jeho potenciální voliče. Některé dále utvrdila v přesvědčení se voleb zúčastnit, a jiné naopak odradila a zvažují, že se voleb spíše nezúčastní. Motoristé tak sice v srpnu překročili pětiprocentní hranici, ale jejich pozice je extrémně nejistá a prostor pro další růst nízký,“ upozorňuje Friedrichová.
Naopak pod pětiprocentní hranicí dál zůstává Přísaha s 2,6 procenta. Dle dat NMS ji zvažují především voliči ANO a SPD, a pokud by jich část oslovila, mohla by se přes pět procent dostat.
Voleb by se v srpnu zúčastnilo 61,8 procenta oprávněných voličů. Volební účast se tak drží mírně pod úrovní posledních sněmovních voleb v roce 2021 (65,4 procenta).
Klíčovým faktorem v říjnových volbách bude volební účast. „V aktuálním volebním modelu vidíme, že mobilizace se v tuto chvíli daří zejména menším opozičním subjektům Stačilo! a Motoristé sobě. Nárůst deklarované volební účasti stojí i za růstem Pirátů, naopak propad zaznamenalo především Spolu,“ uvádí výzkumníci.
Rozdělení mandátů
Dle aktuálního modelu by ANO mělo ve Sněmovně 66 poslaneckých křesel, SPD by získalo 30 mandátů. Současné sněmovní opozici by to tak dohromady na většinu nevystačilo.
Při započtení mimoparlamentních opozičních subjektů Stačilo! a Motoristé sobě by ale opoziční strany měly dohromady dokonce ústavní většinu 121 křesel. Strany původní vládní pětikoalice by totiž získaly dohromady jen 79 mandátů, sedmánct z nich by však patřilo aktuálně opozičním Pirátům.
Kdo bude premiérem?
Agentura NMS se zaměřila i na očekávání občanů ohledně politické situace po sněmovních volbách. Více než dvě třetiny (68 procent) Čechů předpokládá, že se premiérem opět stane šéf ANO Andrej Babiš.
Síla Babiše odráží slabost jeho soupeřů. Poprvé může vzniknout vláda bez tradičních stran, míní Dostál
Číst článek
Na druhém místě je s pouhými 12 procenty dosavadní premiér Petr Fiala. Ani mezi voliči jeho koalice Spolu Fiala nevede. Jen 38 procent voličů Spolu očekává, že bude jako premiér pokračovat, zatímco 47 procent očekává Babišův návrat.
„Vypadá to, že situace z roku 2021 se již opakovat nebude. Mobilizace voličů skrze souboj Petra Fialy a Andreje Babiše bude platit pouze pro voliče Spolu, ale již ne pro další voliče vládního bloku. Masivní přesvědčení občanů, že Andrej Babiš má vítězství jisté, může být problematické i pro ANO, jelikož někteří jeho potenciální voliči nemusí k volbám dorazit, protože je ‚již rozhodnuto‘,“ komentuje politická analytička NMS.
Pět procent Čechů čeká, že premiérem bude Tomio Okamura (SPD), tři procenta očekávají Víta Rakušana (STAN) a jedno procento Zdeňka Hřiba (Piráti).