Na národní tým je v Polsku velký tlak, říká fotbalista Petrášek. Absence v české nominaci ho mrzela
České fotbalisty prověří v pátek na úvod kvalifikace mistrovství Evropy účastník loňského světového šampionátu Polsko. V pražském Edenu tak budou mít Poláci postaráno o motivaci navíc – ukázat se novému kouči Fernandu Santosovi, který skončil po mistrovství světa u portugalské reprezentace. Nejen o Polsku a tamním národním týmu promluvil pro Radiožurnál Tomáš Petrášek, stoper vedoucího týmu tamní ligy Rakówu Čenstochová.
Vzájemný zápas Česka s Polskem je pro vás určitě speciální. Mrzí vás, že nejste v nominaci národního týmu, byť jste mezi náhradníky?
Musím být upřímný, mrzí mě to obrovsky. Když jsem viděl losování a dozvěděl se, že budeme hrát proti Polsku, byla to obrovská motivace, tak mě mrzí, že to nevyšlo. Ale budu klukům strašně držet palce.
Poslechněte si první část rozhovoru s českým fotbalovým obráncem Tomášem Petráškem
Kde budete zápas sledovat?
Bylo pár možností. Byl jsem pozván národním týmem, že bych ho sledoval s ostatními hráči mimo nominaci přímo na stadionu.
Měl jsem ale tento týden docela náročný program, řekl jsem si o dodatečné tréninky a zůstali jsme s rodinou tady v Polsku. Makal jsem, abych se dostal do co nejlepší formy na zbytek sezony a možná i na příští reprezentační sraz. Takovou tu sportovní zlost jsem přetavil v tvrdou práci.
Řešili jste kvalifikační duel v kabině Rakówa?
Určitě. Nejvíce se mě kluci ptali, jestli jim seženu lístky (smích). Zápas je tématem i proto, že z Rakówa je nominovaný Ben Lederman, mladý talentovaný kluk, který má minulost i v akademii Barcelony. Je to takový americký wonderboy, který má tři pasy, jeden izraelský a jeden právě polský.
Moc mu přeji, že může být s reprezentací, ale štěstí v zápase mu rozhodně nepřeji. Není ale tajemstvím, že je lehce zraněný, má problémy s ramenem, takže prakticky s jistotou do zápasu s Českem nezasáhne.
Jak Poláci vnímají zápas proti Česku? Je to pro ně speciální, když jde o souboj dvou sousedních zemí?
Myslím, že Poláci českou reprezentaci respektují. Ví, že jsme silní. Ale nebojí se přijmout roli favorita a vyvíjejí na svůj tým velký tlak, jak už je u tamních médií a lidí na sociálních sítích zvykem. Nic jiného než postup neberou, ale zároveň z nás mají respekt.
Podpis Lewandowského? Nemožné
Poláci mají hodně kvalitních hráčů, ale největší hvězdou je určitě stále kanonýr Barcelony Robert Lewandowski. Můžete přiblížit, co pro lidi v Polsku tato fotbalová superhvězda znamená?
To se snad nedá ani popsat, je to opravdu megahvězda. Máme v klubu fyzioterapeuta, který je dlouhodobě fyzioterapeutem i polské reprezentace. Vždycky když se vrátí z reprezentačního srazu, tak se ho vyptáváme a on nám vypráví. Lewandowski má za jeden sraz prý neuvěřitelné množství mediálních aktivit. Když někdo prosí našeho fyzioterapeuta, jestli by mu Robert nepodepsal dres, říká, že to je prakticky nemožné. Těch dresů za sraz podepíše tolik, že už se ho lidé bojí zeptat.
Je to velká persona a pro nové mladé kluky je to úžasná zkušenost. Ale i velký tlak – je známo, že je velice náročný na vlastní spoluhráče a na všechny okolo.
Polská reprezentace zároveň není jen o něm, co je podle vás největší síla polského týmu?
Teď se o tom těžko mluví, protože vyměnili trenéra, je jím známý kouč Fernando Santos. Jsem zvědavý, co přijde po defenzivní a jednoduché taktice bývalého kouče, ze kterého mám pocit, že i Lewandowski byl trochu nešťastný. Z klubové úrovně je zvyklý hrát kombinační ofenzivní fotbal a dostává servis, který v polské reprezentaci neměl. Je ale nová éra – hodně zajímavá nominace, dost nových mladých hráčů. Jsem opravdu zvědavý.
Z elitních evropský lig mají Poláci opravdu velké zastoupení. Namátkou Szczęsny, Zieliński, Cash, Piątek... Nechybí polským fanouškům nějaký větší úspěch ze zahraničních turnajů?
Samozřejmě že chybí. Jak jsem říkal, polský fanoušek je ohledně reprezentace extrémně náročný i vzhledem k tomu, že mají velice dobré hráče. Ještě bych zmínil Przemysława Frankowského, který hraje velice dobře za Lens a byl i v nejlepší jedenáctce roku v Ligue 1. Čeká se od nich pod Santosem opravdu hodně.
Po sezoně vám končí smlouva v Rakówu, přemýšlíte o dalším zahraničním angažmá?
Jsem poslední dobou trochu sentimentální, s týmem jsem sedm let, zažil jsem si postup ze třetí ligy až na samotný vrchol a letos bojujeme o titul v první lize. Není tajemstvím, že toto může být má poslední sezona v Rakówu.
Na středního obránce jsem stále ve výborném věku, hranice odchodu do důchodu se stále posouvá a já ze srandy říkám, že se teprve rozjíždím. Ve třiceti letech se cítím ve skvělé formě, navázal jsem kontakt s kondičním trenérem národního hokejového týmu, což je pro mě další věc, která mi může prodloužit kariéru. Chci stále hrát, miluji to, chci z toho vyždímat maximum. Možná je přede mnou nová výzva. Musím myslet na svou rodinu, mám tříměsíčního syna, rád bych mu s manželkou ukázal trochu světa a do toho hrál kvalitní fotbal.
