Do patnácti let je ve Švédsku hokej hrou, specializace přichází později, říká útočník Färjestadu Tomášek
Jedním z vážných adeptů na medaili na světovém šampionátu budou hokejisté Švédska. V historii získal severský tým celkem 47 medailí a hned jedenáctkrát se radoval z titulu mistra světa. Právě o Švédsku je další díl seriálu Radiožurnálu Sport.
„Je tady nůž na krku pro Kanadu, která prohrává 0:2 a už má jen dva muže, kteří pojedou. Nájezd jede Mitch Marner z Toronta a musí dát, jinak je konec. A jeho nápřah nekončí v síti, Švédsko má zlato, Henrik Lundqvist je v objetí svého bratra Joela a u branky je žlutá radost. Na severu Evropy bude večírek,“ takhle získali švédští hokejisté titul mistrů světa v roce 2017, který zopakovali o rok později.
Poslechněte si další díl seriálu Radiožurnálu Sport k hokejovému mistrovství světa, který se věnoval švédské reprezentaci
I tehdy se švédský tým prezentoval výbornými individuálními dovednostmi a hlavně výtečným bruslením.
„Jsou na tom výborně. Nikdy jsem neviděl lépe fyzicky připravené hráče. Možná Finové jsou blízko, ve většině věcech jsou si dost podobní. Musím říct, že v extralize máme mnohem silovější kluky a častěji jsou vidět větší hity. Ale to, jak dlouho vydrží Švédové bruslit, je neuvěřitelné,“ říká útočník švédského Färjestadu David Tomášek.
Právě tahle přednost pomáhá švédským hokejistů nejen k úspěchům na světových šampionátech, ale taky k angažmá hráčů v NHL. Švédsko má v současnosti v zámořské soutěži z Evropy největší počet hokejistů. To vychází z toho, jak na severu Evropy pracují s mládeží. S tou má zkušenost Robert Lis.
Hokej hrou
3:23
Prolomí Finsko kletbu českého čtvrtfinále? ‚Náš hokej je v dobrém rozpoložení,‘ hlásí legendární Kurri
Číst článek
„Do patnácti let, dokud se chodí do základní školy, je hokej hrou. Má to být sranda, hráče má bavit chodit na halu. I když je listopad a je sníh, tak se tu razí, že tě to musí bavit stejně jako v létě,“ vysvětluje Lis, který působí v hokejové akademii Vaxjö.
„Od šestnácti let se začíná elitně trénovat, což znamená, že sám hráč na to musí být připravený. Už to není táta, máma nebo trenér, už je to na tobě. A my se pak k hráčům chováme stejně, jako bychom jim platili stovky tisíc. To je ten rozdíl, my nikoho nehoníme, aby byl nejlepší už ve dvanácti. Ale před osmnáctým rokem, kdy by hráč měl být nejlepší, se podle toho začneme chovat i my trenéři,“ dodává Lis.
Všestrannost je základ
Ve Švédsku se nevyžaduje po dětech brzká specializace na jeden sport. „Všechny děti začínají fotbalem, hokejem a florbalem. Po deváté třídě, když jdou na gymnázia a střední školy, se rozhodují, v jakém sportu jsou nejlepší. Když se dostanou na hokejové nebo fotbalové gymnázium, vyberou si sport, se kterým je škola spojená,“ říká Lis.
4:28
‚Němci jsou urputní hokejisté, vyhovuje jim role outsidera.‘ Trenér Gross v sousední zemi působil 30 let
Číst článek
Možná i z těchto důvodů není po přechodu z mládežnických kategorii do dospělé takový úbytek jako u nás. Podle dat Světové hokejové federace má Švédsko dvojnásobný počet aktivních hokejistů než je tomu u nás. A to mají obě země stejný počet obyvatel.
Společné pivo není zvykem
Jeden rozdíl ale vychází lépe pro český tým. Jedná se o soudržnost hráčů v kabině i mimo ni. Jít společně na pivo nebo na večeři není na severu Evropy zvykem.
„Děje se to málokdy. V tomhle máme úplně jinou mentalitu. Občas se něco upeče, ale v Česku to je daleko častější. Samozřejmě tomu nahrává i to, že je ve Švédsku drahý alkohol. U nás se pivo také trochu zdražuje, ale to se nedá srovnat. Mají rádi svůj klid a rodinný život. Pro rodinu je to ve Švédsku ideální,“ popisuje své zkušenosti se Švédskem Tomášek.
Možná ale na světovém šampionátu švédský tým nějakou akci na utužení kolektivu naplánuje, aby následně ukončil medailový půst. Už čtyři roky nebylo Švédsko na stupních vítězů, takhle dlouho na medaili nikdy v historii nečekalo.
