„Každý, kdo jede na první olympiádu, by chtěl zahájení zažít. Ale bylo nám jasné, že se toho nemůžeme zúčastnit. Je to cesta tři hodiny tam i zpět, akce na celý den. Náš tým se rozhodl takhle,“ vysvětlil Radiožurnálu Milan Žemlička, proč bude zahajovací ceremoniál bez českých biatlonistů.

„Bohužel, mrzí mě to. Navíc první závod se mě osobně netýká, ale vzhledem k situaci kolem covidu tam nebude nikdo z českého biatlonu,“ dodává Tereza Voborníková, která stejně jako Žemlička zažívá premiérovou účast na zimních olympijských hrách. V Pekingu ji ale nečekají jen závody.

„Učení jsem si vzít musela, semestr mám jen do konce dubna a sezona končí v březnu. Takže bych se měla učit,“ uvědomuje si Voborníková, která studuje obor Regenerace a výživa ve sportu. Stravování v olympijské vesnici pro ni tak může být i součást výuky.

„Zatím s tím trochu bojuju, časy jídel jsou tu jiné, než jsem zvyklá. Takže často nemám hlad, jídlo se navíc hodně opakuje. Snad se to změní, protože jíst tu tři týdny to samé, tak se asi zblázním.“

Žemlička na rozdíl od Voborníkové takové problémy s jídlem nemá. Alespoň zatím. „Já mám hlad furt, takže mám výhodu. Asijskou kuchyni mám rád, ta je tu docela dobrá, s jinými jídly tu trochu bojují,“ podotkl český reprezentant.

Kromě tamní kuchyně se čeští biatlonisté už seznámili i s olympijskou střelnicí. A když netrénují přímo na trati, běhají po olympijské vesnici.

„Byly jsme s holkama běhat už dvakrát, místní posilovnu nám trenér nedoporučil. Člověk musí pracovat s tím, co je,“ dodává Voborníková.

Tomáš Petr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít