Ekonom: Tokio je tragédie. Ale některé hry se v minulosti staly ještě větší černou dírou na peníze
Právě probíhající olympijské hry v Tokiu se kvůli koronavirové pandemii přesunuly o rok. I dnes je provází velmi přísná epidemiologická opatření a hlediště sportovišť zejí prázdnotou. Japonci chtěli pořádáním olympiády znovu potvrdit, že Japonsko patří mezi světové lídry. Očekávala se návštěva až 40 milionů turistů a s tím spojené příjmy. Nic z toho se ale nekoná, shrnuje analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Jen samotné posunutí olympijského klání o rok celý podnik prodražilo o bezmála šedesát miliard korun. „Celkově se pořádání her vyšplhalo už na 339 miliard a náklady pravděpodobně ještě porostou,“ předpovídá host Speciálu.
Křeček: Tokio je tragédie, ale některé hry se v minulosti staly ještě větší černou dírou na peníze
„Místo aby se pořádání olympijských her zapsalo do japonské historie zlatým písmem, tak to spíš vypadá na národní tragédii, proti které se formují protesty,“ komentuje s odkazem na negativní postoj k pořadatelství mezi samotnými Japonci.
Velká očekávání tak budou podle Křečka následovat velká zklamání. Analytik ale připomíná, že historie olympijských her zná i smutnější scénáře: „Jsou příklady klání, které se sice vydařily a pořádaly se bez nějakých výrazných omezení, ale byly pravděpodobně ještě větší černou dírou na peníze.“
„Místo aby se pořádání her zapsalo do japonské historie zlatým písmem, tak to spíš vypadá na národní tragédii.“
Štěpán Křeček
Jako příklad uvádí zimní olympiádu z roku 2014 v ruském Soči, kdy se plánované náklady podařilo překročit více než pětkrát a sportovní svátek tak vyšel na 1,1 bilionu korun.
Výrazně prodělečné pak byly také letní olympijské hry v Aténách, které se uskutečnily v roce 2004 a přispěly k prohloubení řecké finanční krize.
Při organizaci dalších akcí tohoto typu bychom se proto měli intenzivně zabývat případovými studiemi, nenadhodnocovat očekávané příjmy a následně pečlivě krotit výdaje, radí analytik.
‚Na LA vzpomínám dodnes‘
Do pocitů sportovců, kterým účast na hrách zhatily pozitivní testy na covid-19 po příletu do Tokia, se dovede vcítit světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová.
Ta se totiž na vrcholu kariéry kvůli roztržce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem roku 1984 nemohla zúčastnit olympijských her v Los Angeles.
„Na devadesát devět procent bych tam ukončila kariéru. Bylo to pro mě náročné a vždycky, když je olympiáda, tak na to vzpomínám. Dovedu se vžít do situace těch, kteří se na olympiádu připravovali a nemohou startovat. Věřím, že už se to nikdy nestane,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
