Obrovsky se pereme se střelnicí, říká jeden z nejlepších střelců Světového poháru v biatlonu Žemlička
Po ženách čeká nejstarší biatlonová disciplína na hrách v Číně od půl desáté také muže. Vytrvalostní závod bývá tradičně příležitostí pro dobré střelce, protože každý netrefený terč znamená místo trestného kola rovnou minutu navíc. Sedmou nejlepší úspěšnost na střelnici má ve Světovém poháru Milan Žemlička.
Jak se těšíte na olympijskou premiéru?
Těším se tak moc, že skoro nemůžu dospat. Těším se hodně a vůbec nevím, co od toho čekat, protože je to tady obrovsky náročné. Uvidím, až vyjedu.
Poslechněte si rozhovor Jana Suchana s biatlonistou Milanem Žemličkou před vytrvalostním závodem
Jak se zatím perete se střelnicí, která je větrná, nevyzpytatelná? Ostatně to bylo vidět i ve smíšených štafetách, kde padalo spousty trestných kol?
Obrovsky se pereme. Troufnu si říct, že jsem asi za poslední roky takhle nad střelbou nepřemýšlel. Je opravdu náročné něco na to vymyslet, najít nějaký recept.
Přitom patříte mezi nejlepší střelce ve Světovém poháru. Jste ve statistikách v elitní desítce. Máte dojem, že přece jen nalézáte recept, jak na to?
Myslím si, že každým tréninkem jsem objevoval nějaký způsob, protože je to tady dost specifické. Několik dní foukalo jen do zad a na stojce mi to dělalo velké problémy, ale každým tréninkem jsem vždycky našel něco, čím to trochu vylepšit a snad to bude dobré.
Ti, co měli zkušenost ze smíšené štafety, tak říkali, že třeba paradoxně pro ně bylo problematické to, že vítr polevil a bylo potřeba reagovat opačně, než si mysleli. I na tuhle variantu jste připravený?
Nevím, jestli jsem připravený. Samozřejmě se snažím připravit, ale je to o tom, že člověk tady pět dní střílí ve větru a už má z toho hlavu zacuchanou a může přijít bezvětří a pak se stane pravý opak. Takže uvidíme.
Byla to moje chyba. Rozhodují detaily, holky byly lepší, litovala Davidová závěrečné nevydařené rány
Číst článek
Pro vás je mezi elitou právě vytrvalostní závod tím zatím nejúspěšnějším, máte z něj svůj top výsledek – 26. místo z posledního světového šampionátu – a také jste naposledy bodoval v Anterselvě. Věříte, že právě tohle by mohla být ta disciplína, která by vám na olympijských hrách mohla vyjít?
Nedokážu vůbec říct, nedávám si nějaké moc velké cíle, chci si ten závod jenom užít, protože pak bych mohl naopak být zklamaný skrz to, jak je to tady obrovsky těžké. Vůbec nevím, co čekat běžecky. Takže pojedu jenom to nejlepší, co umím, a uvidíme, co z toho nakonec bude.
Když jste zmínil běh, tak přece jen patříte mezi pomalejší závodníky ve startovním poli, zakládáte svůj výkon na střelnici. Mohlo by vám pomoci to, že tratě, alespoň podle vašich kolegů, se kterými jsem mluvil, nejsou až tak náročné? Přece jen jsou areály, jako dejme tomu Oberhof, kde kopce jsou mnohem obtížnější.
To teda nevím, kam se koukali, protože Oberhof je možná obtížnější, ale je o kilometr níž položený. Dost bojuji s nadmořskou výškou, takže jsem zvědavý, co z toho bude.
Jak na ni vyzrát?
To bych také rád věděl.