Olympijský deník Roberta Mikoláše: U čínských ubytovatelů
Na Letní olympijské hry se do Číny chystá na 500 tisíc zahraničních návštěvníků. Ubytování mohou volit od nejluxusnějších hotelů až po penziony, mohou ale i 'nasát' tu pravou atmosféru tradičních čínských domů. Na 600 rodin totiž od vlády získalo oficiální povolení, aby mohlo cizince ubytovat. A do jedné z těchto 'olympijských rodin' vás ve svém Deníku zavede zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš.
"Vítejte v mém domě, tradičním čínském stavení, které se nazývá S'-che-jüan, což je vlastně rezidence tvořená čtyřmi staveními obklopujícími malé nádvoří," vítá mne v dřevěných, červeně natřených dveřích paní Čchen Wen-li, majitelka domu č. p. 39:
"Pojďte tudy za mnou," ukazuje mi, vcházíme na malé nádvoříčko a hned do prvního domku po pravé straně. Právě tam se totiž nachází jeden z celkem dvou pokojů pro hosty:
"Tohle je památečný, opravdu tradiční čínská ložnice. Vidíte dřevěnou, bohatě vyřezávanou a zdobenou postel se závěsy a nad ní je symbol pro štěstí Si. Určena je totiž původně pro novomanžele, ale samozřejmě tu může přespat kdokoli," směje se paní Čchen.
Součástí pokoje je i typický kulatý stůl s šesti stoličkami, nechybí ani moderní vybavení, které bylo i jednou z hlavních podmínek stanovených vládou, aby daná rodina získala právo ubytovávat olympijské návštěvníky:
"Jsou tu toalety, 24 hodin denně teče teplá voda, nechybí klimatizace. Nezbytné je, aby někdo z rodiny mluvil anglicky, aspoň dva lidé, používáme také solární energii. Za noc pak zaplatíte v přepočtu 900 korun," vysvětluje Čchen Wen-li.
To už zase stojíme venku, na malém nádvoří plném lidí. Mnozí přijdou jen tak, prohlédnout si, jak v době Říše středu vypadal 'obyčejný' dům, posadit se na čaj nebo vystoupat na terasu, odkud je výhled na střechy okolních chu-tchungů.
Posadit se lze v malém altánu. Jak paní Čchen Wen-li podotýká, dnes večer bude určitě prázdný: "Zahajovací ceremoniál budu sledovat v televizi, nesehnala jsem lístky." A její hosté prý také ne.
