Nechápu, proč se zahraničním trenérům v Česku nedaří, říká trenér basketbalistů Ginzburg
Izraelec Ronen Ginzburg se loni stal prvním zahraničním vítězem české ankety Trenér roku a ve čtvrtek může prvenství obhájit. Předchozí triumf si zajistil díky premiérovému postupu českých basketbalistů na mistrovství světa. Letos se Ginzburg dostal do užší nominace, protože dosáhl s národním týmem na šampionátu v Číně na historické šesté místo.
„Když se řekne Čína, ihned se mi začnou vybavovat hezké věci. Jsou to krásné vzpomínky a snad se nám něco podobného ještě společně podaří,“ přeje si izraelský basketbalový trenér Ronen Ginzburg, který si bude pamatovat z mistrovství světa hlavně dvě věci.
Izraelský basketbalový trenér Ronen Ginzburg může ve čtvrtek jako první cizinec obhájit triumf v české anketě Trenér roku
„Možná to někoho překvapí, ale co se týče mimobasketbalových věcí, tak nikdy nezapomenu na podporu českých fanoušků a setkání s nimi po postupu ze skupiny v českém domě v Šanghaji. Z palubovky je toho hodně, ale zmíním týmového ducha a výkony hráčů na hranici možností,“ vzpomíná Ginzburg.
Chválu za předváděnou hru svých svěřenců na šampionátu v Číně občas slýchá třiapadesátiletý rodák z Tel Avivu ještě teď. „A nejen v Izraeli, ale z celého světa. Třeba od trenérů, které jsem nějakou dobu neviděl. V Izraeli se všechno hodně srovnává a v naší historii jsme měli dva trenéry, kteří byli s národním týmem na mistrovství světa sedmí, třetí byl s ruskou reprezentací osmý. Vycházím tak z toho nejlépe, jsem aktuální jednička,“ směje se Ronen Ginzburg, který do Česka přišel trénovat už před 14 lety.
Štěstí na hráče
V Nymburce nejprve dělal asistenta, pak hlavního kouče a nakonec odešel na plný úvazek k národnímu týmu, se kterým vylepšuje česká maxima. A to navzdory tomu, že zahraničním odborníkům se v českém sportovním prostředí spíš nedaří.
„Věděl jsem o tom, ale doteď nechápu, proč to tak je. Nevím, čím to, že si mi tak daří, ale prostě dělám svou práci. Znalosti jsou ve sportu důležité, ale komunikace a osobní vztahy dělají také hodně. Pro mě je důležitý respekt, právě komunikace, důvěra, ale zároveň i upřímnost. Nicméně mám i štěstí, protože za ty roky tady jsem pracoval vždy s velmi dobrou partou hráčů,“ chválí basketbalový trenér své svěřence. Jeho znalosti a know how se v Česku zatím snaží využívat hlavně basketbalové prostředí.
„Pomáhám federaci se vzděláváním mladých koučů a doufám, že už brzo to přinese první ovoce. Přál bych si, aby se nám podařilo zdejší basketbal posunout dál. K tomu je třeba mít u dětí dobré trenéry, a aby oni měli z čeho vybírat,“ dodává Ronen Ginzburg, který večer může jako první cizinec obhájit triumf v české anketě Trenér roku.