Ústavní soud projednal stížnost ANO na ‚lex Babiš II‘. ‚Šlo o moment překvapení,‘ připustil Michálek
Ústavní soud v Brně ve středu projednal ústavní stížnosti skupiny 70 poslanců ANO, kterou vede Alena Schillerová. Domáhají se zrušení zpřísněného zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš II. Ústavní soudci vyslechli několik zákonodárců, nejvíce času ale za ohrádkou pro svědku strávil Pirát Jakub Michálek, který pozměňovací návrh předložil. Soudci jednání odročili, dění sledoval server iROZHLAS.cz v online reportáži.
Návrh na zrušení takzvaného lex Babiš podalo 70 poslanců opozičního hnutí ANO, tedy všichni kromě předsedy Andreje Babiše. Jde o přijetí pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka z Pirátů, který od letoška například zakazuje politikům převádět vlastnictví médií na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu.
26:55
Koncentrace majitelů médií se posuzuje, jako by šlo o jogurty či hnojiva. Slovensko ukazuje, jaká jsou rizika
Číst článek
Podle hnutí ANO byl koaliční krok protiústavní, protože změna nesouvisela s projednávanou novelou. Ústavní soud si na jednání pozval svědky z řad poslanců, mezi nimi předsedu ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), poslance Radovana Víchu (SPD) nebo předkladatele pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti).
Právě Michálek za ohrádkou pro svědky strávil nejvíc času, když musel čelit i palčivým dotazům ústavních soudců.
Na úvod svého výslechu vzpomenul, že první zákony o střetu zájmů Piráti podporovali již v předešlém volebním období. „Z praxe vyšlo najevo, že tyto návrhy jsou nedostatečné a neplní tento účel. Byla tam dokonce námitka, že jsou takzvaně bezzubé,“ uvedl.
Poté se nijak netajil a opakovaně přiznával, že svůj pozměňovací návrh předložil jen pár minut před skončením druhého čtení daného zákona. „Museli jsme určitě pracovat s momentem překvapením, to nepopírám. Jinak by se obstrukční peklo znásobilo na dvojnásobek, proto jsme zvolili tuto metodu. Uznávám, že není úplně přívětivá k opozici,“ řekl s tím, že na postupu byl domluvený s vládní koalicí, které byli tehdy Piráti ještě součástí.
Sám přitom na dotaz jednoho ze soudců přiznal, že na prostudování takového materiálu by potřeboval alespoň šest hodin a také by se musel nejméně dvakrát sejít s poradci, se kterými spolupracuje.
Nepřímo ho poté ale ve svém výslechu podpořil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Uvedl totiž, že je to naprosto běžná praxe, poslanci navíc podle něj mají dostatek času se s materiálem seznámit mezi druhým a třetím čtením projednávání zákona.
Opoziční poslanci ale na to konto zase namítají, že v momentě, kdy je uzavřeno druhé čtení, nemohou již předkládat vlastní pozměňovací návrhy, a jakkoliv tak ovlivnit budoucí podobu zákona.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO), která za skupinu poslanců jedná, ale namítá, že zákon je protiústavní z několika důvodů. Například že míří pouze na jednu osobou, a tou je Andrej Babiš, nebo právě že byl přijat nestandardním procesem.
Namítá také, že zákon byl protlačený jako přílepek jiné novely, která s ním nijak nesouvisela. Za poslance také argumentuje tím, že ve třetím čtením vládní koalice utla debatu a přikročila k hlasování, i když chtěly vystoupit s projevem ještě desítky poslanců.
Ústavní soud zvažoval, že by ještě vyslechl ministra vnitra Víta Rakušana, ale od toho po středečním jednání upustil. Ještě ten den proto ukončil dokazování a dále bude jednat za zavřenými dveřmi, jak je běžnou praxí.
Prodej Mafry
Babiš v reakci na novelu zákona o střetu zájmů zvanou lex Babiš v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Kaprain může převzít Mafru, Londu a Synthesii, rozhodnutí antimonopolního úřadu je pravomocné
Číst článek
Pod Agrofert spadala mimo jiné mediální společnost Mafra a firma Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone. Agrofert minulý rok prodal pardubickou chemičku Synthesia, Mafru a Londu skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka.
Předloha lex Babiš II zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
