‚Když jeden plaval, ostatní křičeli.‘ Pardubická štafeta zdolala La Manche, proudy jim trasu prodloužily
Vloni v létě dostala skupinka dálkových plavců Sport clubu Plaveckého areálu Pardubice nápad přeplavat štafetově kanál La Manche. Po roce příprav se vrhli do vod Keltského a Severního moře a svého cíle úspěšně dosáhli.
Nápad přišel na závodech českého poháru v dálkovém plavání. „Jel s námi Petr Matěna, plavec našeho klubu, který to zvládl rok předtím, a hrozně se mu to líbilo. Vyprávěl o tom nadšeně, tak mě napadlo, že do toho půjdeme taky,“ popisuje plavec a trenér Jan Knotek.
Dostavila se při zdolávání průlivu krize? Jaké další plavecké výzvy ještě chystají? A může to zkusit každý?
Kromě Honzy Knotka a plavkyň Gabriely Dvořáčkové a Pavlíny Dvořákové, se štafety zúčastnili také jeho bratr Josef Knotek, třebíčská zimní plavkyně Andrea Klementová a triatlonistka z Říčan Helena Bišková.
Ideální vzdálenost mezi oběma břehy je 34 kilometrů, plavci si nakonec trasu ještě prodloužili.
„Záměr to nebyl. Bohužel kvůli proudům, které nás stahovaly, vypadá ta trasa takhle,“ dodává Pavlína Dvořáková s tím, že celková vzdálenost byla nakonec kolem 40 km.
„Plavali jsme 13 hodin a 39 minut a i když se to zdá jako extrémně dlouhý čas, tak jsme byli z toho dne nejrychlejší. Plavci za námi plavali i 19 hodin,“ říká Jan Knotek.
Do moře jen s povolením
Přípravy na zdolání průlivu La Manche nezahrnují jen fyzickou přípravu, ale také značnou administrativu. Nefunguje to tak, že přijedete na břeh, naskáčete do vody a plavete.
„Je tam lodivod, ještě jeden člen posádky a takzvaný observer, což je rozhodčí, který na nás celou dobu dohlíží. Kouká na pravidla. Řeší s námi předávky, kdy máme jít do vody, a dělal záznam o trase. Evidoval sílu větru vlny a tak podobně,“ vysvětluje Knotek.
Když jeden plave, co dělá zbytek posádky? „My jsme povzbuzovali, jedli nebo spali. To povzbuzování bylo hlavní, protože to bylo opravdu těžké, toho plavce to skutečně podpořilo v té vodě. Hodně jsme křičeli,“ říká Pavlína.
V noci uprostřed moře
Část trasy museli čeští plavci zdolat také v noci: „Za mě to byl nejkrásnější pocit. Bylo to krásné, když jsme s Gabčou jeli do toho finiše, měla jsem z toho fakt radost,“ popisuje Pavlína s tím, že druhého břehu dosáhli za tmy.
Dostavila se při zdolávání průlivu krize? Jaké další plavecké výzvy ještě chystají? A může to zkusit každý? Poslechněte si celý rozhovor.
