Jak se cítíte na trávě a vůbec po zranění?
Určitě už je to každý den lepší, hraju už skoro měsíc a na trávě je to pro mě lepší než na antuce. Pomalu se dostávám do rytmu a po dvou výhrách snad budu ještě pokračovat.

Čím si to vysvětlujete, že je to na trávě lepší?
Pohybově. Ten povrch pod nohama mi neklouže a cítím se prostě lépe. Je to herně rychlejší, neskáče to tak vysoko a cítím se na trávě prostě pohodlněji obecně. Moje hra lépe funguje.

Narážíte na to nešťastné uklouznutí v Madridu?
To byla smůla, ale naštěstí už mám ten prst dobrý, ještě si ho tejpuju do Wimbledonu, ale pak už to snad bude dobré.

Co jste s tím od té doby dělala?
Po Madridu jsem tak tři týdny nehrála, tak to bylo těžké. Pak mě zase bolel loket, ale teď už se cítím dobře a ruka si zvykla na servis a na hraní. Chci se teď soustředit na další zápasy.

Jaké je to být v Británii s ohledem na protikoronavirová opatření?
Určitě je to tady striktnější, v Paříži jsme mohli chodit ven, ale tady ne. Dělají nám testy zase a docela se nás tady bojí. Mám vakcínu, ale tady to k ničemu není a berou to přísně. Musíme to ale respektovat a organizují to tady dobře.

Vy jste se nechala očkovat ještě ve Spojených státech v Charlestonu, že? Jak jste se s vakcínou popasovala?
Úplně v pohodě, jen mě trochu bolela ruka, ale pak už nic. Byla to dobrá šance se nechat očkovat před turnaji v Evropě.

Připravovala jste se i netradičně na horách?
To byla kondiční příprava, přes ty tři týdny. Mám ráda přírodu, tak jsme to spojili a dělali jsme třeba výšlapy okolo 15 kilometrů v okolí Barcelony, tam je spousta hor.

Na turnaji v Birminghamu si Bouzková o semifinále zahraje s Coco Vandewegheovou. Američankou, jež v prvním kole vyřadila Kristýnu Plíškovou a následně Ajlu Tomljanovicovou z Austrálie.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít