Jak se cítíte poté, co jste konečně prolomila bránu čtvrtfinále Wimbledonu?
Je to kouzelné a mám radost z toho, že jsem vyhrála. Je to úžasný výsledek.

Co bylo v zápase nejtěžší?
Celkově to byl těžký zápas, nevybavím si ale jeden moment, který by zápas rozhodl. Měla jsem několik příležitostí ji brejknout, ale nedařilo se mi a uměla zahrát neskutečné balóny. Párkrát si podržela servis, ale nakoplo mě, že jsem ji prolomila brejkbol za stavu 5:5 a servírovala jsem, pak už jsem to urvala na svou stranu.

To byl už desátý brejkbol, který jste prolomila. Nebylo frustrující, jak vám to Collinsová pořád odvracela?
Nebylo, to je prostě tráva. Je to prostě součást zápasu a je potřeba využít šanci, která se naskytne. A když mi to nevyšlo, říkala jsem si, že přijde další šance a že mám pokračovat, že se to určitě zlomí.

Po zápase jste zmiňovala dárek. Jaké bylo hrát na velkém kurtu před plným publikem?
To bylo příjemné, hraju na jedničce ráda. Jsem ráda, že nás sem i kvůli počasí dali. Atmosféra byla skvělá, fanoušci nám tleskali a užívali si to. Snad jsme jim dali to, co jsme chtěli.

Byl tohle zápas, o kterém se vám, nechci říct zdá, ale že si ho budete přehrávat ještě dlouho?
To vám řeknu příště (smích). Když mám většinou tenisový sen, tak ho spíše zmeškám. Doufám, že se mi tedy žádný zmeškaný tenisový zápas zdát nebude.

Máte velmi náročný program, hrajete soutěž v singlu i deblu. To máte podobné s vaší soupeřkou Jelenou Ostapenkovou. Už jste na French Open zažila, že se to dá dotáhnout do vítězného konce, ale jaké je to tady? Když počítáme s počasím a podobně.
To je složité. Člověk dost čeká, jste tu celý den, na dohrávku jednoho gamu čtyřhry čekáte tři hodiny. Rozcvičujete se a pořád vás přehazují z jednoho kurtu na druhý. Poté začne pršet a znovu se vše přeruší. Je to náročné, ale je to součást turnaje a mě počasí nerozhodí.

Na začátku turnaje jste si pochvalovala, že jste zdravá. Platí to pořád?
Ano, doufám že to nezakřiknu. Platí to a doufám, že to vydrží do konce týdne.