Jak probíhá trénink českých biatlonistů mezi závody během nabitého programu šampionátu?
Pracujeme s tím, že biatlonista začne sezonu klasicky v listopadu a funguje tak, že má tři týdny závodů, týden volna a pak začíná další trimestr. Na mistrovství světa tolik prostoru není, protože je tu hodně závodů. Biatlonisté nejsou specialisté na jednotlivé disciplíny a na šampionátu většinou startují skoro ve všech závodech. Mezi závody není prostor na trénink, spíš jsou to regenerační tréninky, které mají úplně jiný formát. 

Před prvním závodem šampionátu máme zapracovávací tréninky, pak už je každý rád, že má den nebo dva dny na odpočinek. Speciálního tréninku už se tady moc neudělá.

Kolik kilometrů závodník naběhá na lyžích během dne, kdy nestartuje?
Je to individuální. Někdo potřebuje delší trénink, aby se z toho vyjel. Jiný zase zařadí indoorové cvičení. Nepočítáme to na kilometry, ale spíš na čas. Každopádně kolem dvaceti kilometrů se to pohybuje.

Pracujete mezi závody i s hodnotami tepové frekvence závodníků?
Intenzity už jsou nadefinované a pracujeme tu spíše s nižší intenzitou. Závodníci fungují na tepové frekvenci, kdy tělo pracuje vyloženě aerobně. Někteří závodníci jsou atypičtí v tom, že potřebují nějaký impulz, aby povzbudili tělo.

Kdo z českých reprezentantů vás v dosavadním průběhu šampionátu potěšil běžeckým výkonem?
Ve čtvrtek běžela výborně Markéta (Davidová), která se každým závodem zlepšuje. Jiným závodníkům síly velice rychle ubývají, ale ona je stabilní. Ve středu jel vytrvalostní závod skvěle Tomáš Mikyska i s tím startovním číslem, které měl. I Terka Voborníková a Michal Krčmář drží stabilní běžeckou výkonnost. Žádné extra překvapení tam nebylo, ale věříme, že se ve víkendových závodech představí v ještě lepším světle.

Jak moc sledujete světovou konkurenci ohledně běžeckých výkonů?
Ti nejlepší jsou pro nás vodítkem, kde se můžeme zlepšit. Nefunguje to mávnutím ruky. Nejde úplně kopírovat, musíme to implementovat do našich podmínek. Máme pořád co zlepšovat. Rozhodně ale nepatříme k národům, které jsou uprostřed, ale patříme mezi deset nejlepších. Bylo by super, kdybychom se probojovali mezi nejlepších pět, ale měli jsme tam určitou generační obměnu.

Junioři sice mají ze světových akcích medaile na krku, ale seniorský sport je ještě trochu jinde. Trpělivost je určitě potřeba. Čeká nás dlouhá cesta. Máme tam další šikovné mladé, ale musíme vydržet. Mladí u toho musí zůstat, mít píli a vůli sportu hodně obětovat.

Jaké máte přání na poslední tři dny šampionátu?
Chceme udělat radost fantastickým fanouškům. Budu moc rád, když potěšíme fanoušky, kteří sem váží cestu, nějakým pěkným výkonem.

Ondřej Váchal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít