V pražském maratonu padl ženský traťový rekord
Praze dnes dočasně přibyla další řeka. Její průtok se neměřil v kubících a neměla jen jedno jméno. Tvořilo ji 8438 běžců, kteří se vydali na trať Volkswagen Maratonu Praha. Každý z nich si prožil svůj několikahodinový příběh a každý, kdo doběhl, zasluhuje velké uznání. U vítězů se pochopitelně ještě násobí.
Pestrá společnost vytrvalců se vydala na trať za elitními atlety. Pánové s nemaratonskou postavou Jiřího Štajnera, dámy určitě ne s postavami modelek, ti všichni prokázali dost vůle a odvahy zkusit si maratón. Někteří to brali s humorem, jeden z běžců měl na gumičce na vlastním nose atrapu prasečího rypáčku. Daleko před nimi závod režírovali štíhlí Afričané. Svou story si prožil hlavně vítěz - Keňan Benson Barus.
,,Nepřipravoval jsem se na tento závod, chtěl jsem běžet dobře v Los Angeles. Ale tam se mi udělalo špatně a musel jsem vzdát. Tak jsem poprosil místní organizátory, jestli bych tu nemohl startovat. A oni mi dali šanci. Jsem moc rád za to, že jsem tu vyhrál - navíc v osobním rekordu," říkal.
A ten rekord má hodnotu 2 hodiny 7 minut 6 sekund. Pravda, na traťový rekord to nebylo, ale pod 2:08 je to pořád vynikající čas. Ostatně, rekord se čekal od jeho krajanky Lydie Cheromeiové. To čekání trvalo 2 hodiny 22 minut a 34 sekund.
,,Závod byl dobrý, i když těžký. Jsem moc šťastná, protože jsem si zaběhla osobní rekord a je to i rekord tratě. Takže teď tady mám nejlepší časy na půlmaratónu i maratónu. Doufám, že se mi bude dařit i dál," líčila vítězka.
Do svého hodnocení shrnula běžecká královna Prahy v podstatě vše. Ačkoliv... the počasi - jak říká Carlo Capalbo - udělalo radost hlavně divákům, běžeckým ideálem nebylo.
,,Foukal vítr a pak bylo i vedro. Ale bylo to skvělé, měla jsem to za sebou rychle," tvrdí Lydia Cheromeiová, která soupeřky doslova uhnala. Etiopanky Tadesseová a Zemedkunová ani neměly sílu, aby vystoupily na druhý a třetí stupínek. Ruska Ruchlyjadaová za cílem možná ani nevěděla, že je v péči lékařů.
Česká naděje na olympiádu
Maximum ze sebe vydal kdekdo, jak už to při maratónu bývá. Ale vyhrát může být je jeden. Petr Pechek obhájil titul mistra republiky, navíc v hodně dobrém čase 2:18:28 rovnajícímu se osobnímu rekordu.
Že by Česko našlo svého vytrvalce? Že by měl kdo jet za rok na olympiádu do Londýna? I takové otázky tázem padaly.
,,Po dnešním času to není úplně nereálné, ale pořád ty dvě a půl minuty do limitu jsou na této úrovni hodně. Olympiáda je velká motivace, ale nevím, jestli na to mám," říká Petr Pechek.