Jaroslav Plašil: V Liberci zkrátka fotbal dělat umějí
Fotbalisté Liberce jsou potřetí v posledních deseti letech českými mistry. A není to kvůli výpadku pražských "S", ani to není náhoda.
Úplně na úvod, spravedlivější herní systém, než dlouhodobou soutěž s třiceti koly, zatím nikdo nevymyslel. A protože fotbalisté Liberce nasbírali nejvíce bodů, získali titul naprosto zaslouženě. Bez ohledu na to, jak dopadnou v evropských pohárech. To už je totiž jiná kapitola.
Tu domácí, právě uzavřenou, Severočeši ovládli, přestože jim zdaleka "nefoukal vítr do zad" jako některým konkurentům. Zásluhu na tom mají lidé z vedení klubu, zřejmě nejférověji smýšlející kouč u nás Jaroslav Šilhavý, jeho současní svěřenci, a pak také řekněme místní specifika.
O kabině Slovanu se říká, že je atmosférou jednou z nejlepších v lize, a právě tam také hledejme původ velkých úspěchů klubu, který má sice oproti Spartě možná čtvrtinový rozpočet, ale za posledních deset let získal jen o jeden titul méně než ten mnohem věhlasnější z Letné, a je tak i ve skromných podmínkách skoro nejúspěšnějším u nás.
Není zřejmě náhoda, že i hráči s kotrmelci či kaňkou v životopise, do týmu zapadali. A dost možná, že fotbalisté jako Abrahám, Blažek, Koloušek, Zbyněk Pospěch či Zápotočný ve svých kariérách nehráli nikde jinde lépe, než právě v Liberci během některé z mistrovských sezon.
Navíc, je zarážející, kolik už jinde odepsaných či neperspektivních borců dokázali pod Ještědem proměnit v ligové opory a čas od času i reprezentanty. V Liberci zkrátka fotbal dělat umějí - od majitele klubu přes skauting až po vrátného. Třetí získaný titul v posledních deseti letech to jen podtrhuje.
