Vakoč po vítězné sólo jízdě: Přijde mi, že jsem si triumf opravdu zasloužil
Dres mistra Česka v cyklistice dnes zářil v závodu Kolem Británie. Jeho druhou etapu totiž vyhrál Petr Vakoč z týmu Etixx - Quick-Step. Tento mladík za sebou nechal mnohem zkušenější soupeře a radoval se z asi největšího úspěchu dosavadní kariéry.
Petr Vakoč zažívá sezónu snů. Na jaře jel svou první Grand Tour - Giro d'Italia, užil si třetí místo na Evropských hrách a zkraje léta triumfoval na mistrovství republiky. To všechno ale přebilo vítězství v Británii.
„Skvělý pocit, úplně nádherný. Ještě nikdy jsem takový pocit neměl, když jsem projížděl cílovou čárou. Byly to asi nejsilnější emoce, jaké jsem zatím zažil,“ říkal do telefonu po cestě z cíle v Colne.
Nejsilnější emoce, jaké jsem zažil, popisoval Českému rozhlasu Petr Vakoč své vítězství v etapě Kolem Británie
Erupci emocí způsobilo hlavně to, jak se převedl v závěru etapy, jakou sílu ukázal při svém nástupu. I proto řadí dnešní vítězství výše než z loňského závodu Okolo Polska, který je dokonce v kategorii World Tour.
„Teď jsem do posledního momentu netušil, jestli to vyjde. Peloton nám nechal velký náskok. Asi padesát kilometrů do cíle jsme odjeli ve skupině a pak se jelo naplno. Přijde mi, že jsem si triumf opravdu zasloužil,“ popisuje Petr Vakoč.
Z on-line přenosu a oficiálních komentářů na sociálních sítích bylo znát, jak mu fandil nejen tým, ale také jak udivil správce oficiálních účtů závodu. Psalo se tam o tom, jak se vydává ze všech sil, jak buší jeho kladiva. A český šampión se zatím cítil jako zvěř pronásledovaná houfem lovců.
Vakoc certainly not leaving anything in the tank as he hammers down the last major descent #AvivaToB2015
— The Tour of Britain (@TourofBritain) September 7, 2015„Zejména v posledních pěti deseti kilometrech, ty pro mě byly hodně dlouhé. Nevěděl jsem, jaký mám náskok, prostě jsem jel a dal do toho úplně všechno. Vůbec jsem nevěřil. Až asi dva kilometry před cílem přijela motorka s tím, že mám pořád náskok patnácti vteřin. Do posledních metrů jsem nevěděl, jestli to vyjde.“
Po 159 kilometrech mohl zvednout ruce nad hlavu a radovat se v záklonu na kole. A to nejen z etapového triumfu, ale i z celkového vedení v silně obsazeném závodě například s krajanem Štybarem, týmovým kolegou Cavendishem, Němcem Greipelem, nebo legendárním Britem Wigginsem.
