‚Do Polska potáhnou Třinec tři remorkéry.‘ Námořní loď Československa se vydá na svou poslední plavbu
Poslední československá námořní loď Třinec by se na svoji poslední plavbu z nizozemského Rotterdamu do polského Štětína mohla vydat na přelomu let 2026 a 2027. Z Polska by se pak do ČR mohly dostat jednotlivé části lodi. V Rotterdamu se na tom v červenci předběžně dohodli zástupci majitele lodi a České lodní společnosti, řekl Martin Bednář z České lodní společnosti, která provozuje Námořní muzeum ve Veletově na Kolínsku.
Zhruba 40 procent lodi, část kapitánského můstku a větší část přídě, by mělo skončit v uvedeném muzeu, které za projektem záchrany stojí. Záštitu nad projektem „Třinec jede domů“ převzal ministr dopravy Martin Kupka (ODS, kandiduje za Spolu), řekl Bednář.
„Do Polska potáhnou Třinec tři obrovské remorkéry. V Polsku loď vyrobili, takže ji umí opravit a demontovat, po řekách by se části dostaly až sem. Loď bude potřebovat nějakou sanaci, na to už máme předjednané české firmy, které to umí a mají na to oprávnění,“ popsal první plány Bednář.
Náklady na sanaci a přesun lodi odhaduje na deset až dvacet milionů korun. V Nizozemsku si nyní loď pronajímá přepravní společnost, která s ní aktivně pracuje v oblasti skladování a logistiky komodit.
„Loď je po revizi trupu, který je po 50 letech v perfektním stavu, což zaujalo i stavitele ve Štětíně, nástavba je na tom trochu hůř, protože nebyla opečovávaná, ale interiér a další části jsou v pořádku,“ doplnil Bednář.
44 lodí
Flotila Československé námořní plavby byla ve své době druhou největší flotilou z vnitrozemských států na světě. Československá námořní plavba vlastnila 44 lodí, její historie skončila v roce 1998, kdy byly postupně zbývající lodě rozprodány. Loď Třinec dlouhá zhruba 199 metrů a široká 24,5 metru tehdy skončila v rukou nizozemské přepravní firmy.
Po 23 letech aktivní plavby zakotvila v Rotterdamu, kde se stala pod jménem Marcor Bulk skladovacím plavidlem sypkých materiálů, což ji zachránilo před likvidací. Nizozemská firma však postavila nové překladiště na souši, loď už proto nemá využití a hrozí jí sešrotování.
Do projektu „Třinec jede domů“ se zapojila řada partnerů, například Třinecké železárny nebo statutární město Třinec, které má zájem o kotvu. Získané předměty by město chtělo vystavit ve veřejném prostoru. O další části má zájem třeba Slovenské technické národní muzeum.
„K návratu námořní lodi zpět do České republiky přispívá i ministerstvo dopravy, které bylo při jednáních zastoupeno ředitelem odboru vodní dopravy Evženem Vydrou, který je zároveň jeden z posledních námořníků, kteří na lodi Třinec kdysi jezdili,“ doplnil Bednář.
Námořní muzeum ve Veletově přibližuje od roku 2023 desítkami artefaktů historii plavby na mořích a oceánech od poloviny 17. století až po slavnou éru Československé námořní plavby. Část expozice je věnovaná významným osobnostem spojeným s námořní historií a lodím z meziválečné baťovské éry.
K vidění jsou vlajky, uniformy, modely, části lodí, ekonomické výkazy, navigační pomůcky, set porcelánového nádobí, záchranné prostředky, čluny, neoprenové obleky nebo historické fotografie.
