Vodní slalomáře trápí na ME voda i vítr
Vodní slalomáři mají za sebou úvod mistrovství Evropy. A je dobré říci, že vzdouvajícímu se Dunaji navzdory. Jeho hladina se na Slovensku stále zvedá a organizátory pohled na kanál pořádně trápí. Když se brankami proplétali kajakářky a deblkanoe mužů, platil v Bratislavě na Dunaji 2. stupeň povodňové aktivity. A to nebyla jediná komplikace.
Ten obrázek nabízí umělý kanál v Čunově už několikátý den za sebou. Slalomáři jím sjíždějí po zpěněných vrcholcích vln v barvě kávy s mlékem, bojují o postup z kvalifikací. To se povedlo vcelku jasně už po první jízdě i českých deblkanoistům Volfovi se Štěpánkem.
„Účel postoupit do semifinále to splnilo, takže jsme spokojení,“ prohlásil Jaroslav Volf po druhé jízdě a celkově šestém místě. Průtok zůstává konstantní, ale dole vody stále přibývá. Takže se hladina rovná a řeka zklidňuje.
„V cíli je zatopený poslední skok, ten je fakt veliký. Ta spodní hladina stoupla, tou vodou co přitéká, o takové tři, čtyři metry. Takže to nejobtížnější místo nás minulo, cíl je vlastně nad ním. Jinak sem jezdíme trénovat, kanál známe, takže moc překvapení z toho nejsme, že tu je voda takhle divoká.“ okomentoval situaci Jaroslav Volf.
Ondřej Štěpánek ale přiznává, že se česká dvojice dostávala do optimálního tempa postupně.
„Když se voda zvedala, tak nám to úplně nešlo, jak jsme byli zvyklí, že jsme si řekli, co chceme jet a zajeli jsme to. Ten posunutý cíl je pro nás lepší. Ale mají to takhle všichni, takže startujeme všichni s nulou a musíme se snažit.“
Silný vítr
A to platilo při kvalifikacích kajakářek a deblkanoistů dvojnásob. Jen s maximální obezřetností se totiž dala projet vytyčená trať tak, aby si někdo nebrnknul do tyčky vyznačující slalomovou branku a nepřičetl si k času další sekundy. Proč? Foukal totiž místy až prudký vítr, ve kterém tyčky obkreslovaly snad metrové kružnice.
„Vítr není konstantní, je nárazový. Takže se s tím nedá moc počítat, člověk musí jet dále od tyček. Když jsou branky hodně přesazené, tak se to moc nedá. Řešíme to na místě, vzhledem k té bráně, jestli foukne nebo ne. Záleží, jak je kdo rychlý v rozhodování, jestli uhne nebo neuhne,“ vysvětluje zákon rychlé reakce lodí na akci branky Ondřej Štěpánek.
Na reakci pořadatelů na stále stoupající hladinu Dunaje si musíme počkat asi až do sobotního rána. Až tehdy bude jisté, jestli se vůbec bude pokračovat semifinálovými jízdami a boji o medaile.
