Zručnost v basketbalu cvičí Kateřina Hindráková při výrobě dortů
Sportovci se po namáhavých výkonech potřebují odreagovat. Někdo zvolí rehabilitaci, jiný činnost, při které na fyzickou i psychickou námahu zapomene. Do druhé kategorie patří opora české basketbalové reprezentace Kateřina Hindráková. Ve volném čase se věnuje, společně se sestrou, pečení dortů.
„Je to velký koníček můj a mé sestry. A protože teď máme spoustu kamarádů ve věku na vdávání a ženění, letos to byly i svatební dorty, co jsme dělaly, pro nás je to zábava.“
Především ale odreagování. K takovému koníčku je třeba mít inspiraci a geny v rodině.
„Děda byl cukrář, ale jeho jsme vlastně ani nepoznaly, takže nám mohl opravdu předat jenom ty geny. A mamka je tvůrčí člověk, takže po ní jsme asi zdědily to, že si s těmi dorty vyhrajeme po designové stránce, umíme dát barvy k sobě a máme šikovné ruce. Taťka je spíš člověk na přesnost.“
Zručnost je nakonec nutná také při basketbale. O tom Kateřina Hindráková, v ligové soutěži opora trutnovského celku, na mistrovství Evropy ve Francii nedávno příznivce bojů pod bezednými koši přesvědčila. Zároveň všechny ubezpečuje, že palubovku kvůli svému koníčku rozhodně neopustí.
„Ono se to dá dělat i skrz kariéru. Doteď jsem studovala, takže volného času jsem moc neměla, a jsem takový člověk, který to musí pak něčím zaplnit, tak jsem to tam hned flákla, takže ten volný čas vlastně nemám ani teď.“
I při pečení dortů se ovšem člověk zapotí. Možná někdy víc, než při běžném ligovém zápase.
„Jednou jsme dělaly myslím pět dortů za víkend, ségra teď s malou pomocí mamky udělala tři svatební na jeden víkend. Říkala, že to byl docela zápřah, ale pořád ji to baví.“
Postavičky raději ne
Pro zálibu spojenou s cukrářským řemeslem je třeba hledat inspiraci. Dnes už není těžké ji najít.
„Na internetu zadáte nějaké téma a pak se koukáte, jaké dorty už byly vytvořeny. Berete si z každého něco, nekopírujete úplně, ale nápady tam jsou, i když většinou na amerických nebo anglických stránkách, v Čechách to moc není. Mně se třeba ani moc nelíbí dorty s postavičkami, jaké je tady v Česku zvykem dělat.“
Zkrátka s některými motivy neuspějete. Se sportem ano, s pohádkovými bytostmi ale narazíte.
„Řekla jsem, že nikdy neudělám Mašinku Tomáše, šmouly a podobné věci. Dort mě musí aspoň trochu bavit, aby tam člověk ze sebe něco dal. Chápu, že když to dělá paní v cukrárně, dělá to automaticky, protože to dělá pro peníze – ale my to děláme pro zábavu a pro vlastní uspokojení. Jo a sprosťárny, ty jsem taky řekla, že nedělám, přes to nejede vlak,“ neopomněla zdůraznit Kateřina Hindráková.
„Když jdu do cukrárny, vždycky chci indiánka, které miluju, nebo kremroli, jakmile je v tom ten sladký bílý krém, to je moje. Nepohrdnu ani punčákem, ale z toho, co pečeme, mám ráda lehké tvarohové dorty, na máslové krémy moc nejsem,“ prozradila na závěr, které ze zákusků právě jí nejvíce chutnají.
