Berdych sám na vše nestačí, za Štěpánka zatím není náhrada
Když si čeští tenisté zahráli v prosinci 2009 v Barceloně finále Davis cupu, dávali jim tenisoví experti šanci, že by reálně mohli pomýšlet na zisk 'salátové mísy' maximálně ještě v nadcházejících dvou letech. Důvodem této prognózy byl věk Radka Štěpánka. Loni dvojici Štěpánek - Berdych zastavili v semifinále pozdější vítězové Srbové. A letos, bez Štěpánka v sestavě, z toho byla porážka v prvním kole s nováčkem z Kazachstánu. Znamená to tedy předzvěst konce slavné éry českého daviscupového týmu?
Radek Štěpánek byl ještě před dvěma roky dvanáctý na světě. Teď mu patří až 67. příčka. Mnohem větší vypovídací hodnotu má ale pohled na data narození všech hráčů, kteří se nacházejí na žebříčku ATP před ním. A přichází zajímavé zjištění. Pouze Chorvat Ljubičić a Argentinec Chela jsou stejný ročník jako Štěpánek. Jinak jsou všichni mladší.
„Samozřejmě každá éra někdy končí. Když je Radkovi letos třiatřicet, tak ta éra může skončit letos, může skončit příští rok. To všichni víme a já určitě také. S tím se nedá nic udělat,“ je si vědom nehrající kapitán Jaroslav Navrátil.
I proto neúspěch s Kazachstánem může znamenat skutečný začátek těžkých časů českého týmu v Davis Cupu. I kdyby se v zářijové baráži povedlo udržet světovou skupinu, příští rok bude Štěpánek zase o rok starší. A náhrada? Při vší úctě nikde. I když se např. Jan Hájek proti Kazachstánu hodně snažil, tak Štěpánkova formátu nedosahuje.
„Určitě mu chybí sebevědomí a větší zkušenosti. Protože letos, samozřejmě pár dobrých hráčů porazil, ale nebude je porážet každým dnem,“ konstatoval Navrátil.
A takto můžeme pokračovat dál. Jan Hernych po mediální přestřelce s Jaroslavem Navrátilem v Davis cupu skončil a Ivo Minář s Lukášem Rosolem mají v současné době k úrovni, alespoň širší světové špičky, stejně daleko jako fotbalová Slavia k plné klubové pokladně.
„Ivo Minář, kdyby výkony byly adekvátní, tak by v tom týmu určitě byl. Ale když někdo prohraje šestkrát na challengeru v prvním kole, tak aby potom hrál v domácím prostředí takovýhle těžký Davis Cup, je myslím strašně těžké. To neznamená, že má nominaci zavřenou, já ho potřebuji určitě. Ale šestkrát prohrát na challengeru, ta forma není tak ideální,“ konstatoval Jaroslav Navrátil.
Naděje Veselý
Nehrající kapitán českého týmu věří, že jednou by mohl být hráčem Štěpánkova anebo Berdychova formátu Jiří Veselý. Ovšem i dvojnásobný vítěz letošní juniorky Australian Open má ještě tak tři čtyři roky čas.
A to i přesto, že letos už přičichnul k atmosféře Davis Cupu. „Teprve mu bude osmnáct, takže potřebuje zkušenosti s mužským tenisem, protože ten nejdůležitější přechod od juniorského do mužského tenisu ještě bohužel zvládnutý nemá.“
Ještě více než kdy jindy bude tedy ležet vše na bedrech Tomáše Berdycha. Otázkou je, jak dlouho ho vydrží bavit čekání na nového spoluhráče světové úrovně. Kazachstán ukázal, že pokud chybí Štěpánek, tak už teď musí být Berdych na kurtu non-stop, abychom mohli mít šanci na nadějný výsledek. Ale Berdych není stroj. To dokázal už loni v Srbsku anebo teď proti Kazachstánu.
„Když je člověk úplné ‘ucho‘, a je mu dvaadvacet, tak se to dá asi vydržet. A čím jde samozřejmě čas dál, tak dělá maximum pro to, aby vydržel co nejvíc a co nejdál. Ale kdyby měl být člověk, nechci říct sám, to zní blbě … Spíš takhle – když se očekávají tří body ode mě, nebo dva a půl, tak je to o to náročnější,“ uvedl Tomáš Berdych.
