V každé tenisové generaci určují trendy způsobu hry ti nejlepší hráči

Před zhruba dvaceti lety nebylo výjimkou, aby "týnejdžr" vyhrál velký turnaj. Devatenáctiletá Steffi Grafová například vybojovala v korejském Soulu v roce 1988 zlato z olympijských her a v té samé sezoně získala i kompletní grandslam.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roger Federer (vlevo) a Novak Djokovič po finále Turnaj mistrů

Roger Federer (vlevo) a Novak Djokovič po finále Turnaj mistrů | Zdroj: Reuters

Další německý tenista Boris Becker ovládl v sedmnácti Wimbledon. A tak bychom mohli pokračovat. Dnes je situace naprosto odlišná, třeba nejlepší -náctiletý muž světového žebříčku, Jiří Veselý, je až ve druhé polovině druhé stovky.

Jiří Veselý se sice může posunout v případě semifinálové účasti na úspěšně rozehraném turnaji v Ostravě poprvé v kariéře do první stopadesátky světového žebříčku, ale i to je situace hodně vzdálená od té v 80. či 90. letech. Tenisté se dnes obecně prosazují mnohem později a podle respektovaného odborníka a někdejšího reprezentačního hráče či trenéra Jana Kukala, to není náhoda.

Přehrát

00:00 / 00:00

V současnosti velké tenisové turnaje -náctiletí nevyhrávají

„V dnešní době počítačů a konzumní společnosti se sportu věnuje mnohem méně dětí. Rodiče se musí ‚otáčet.‘ Je to velký problém a v tenisu, kde je několik milionů registrovaných tenistů na světě, je nesmírně těžké, se prosadit. Řekl bych, že z tisíce těch, kteří to zkoušejí, se to naučí jeden. To je strašné a to je právě špatné pro ty rodiče, protože to riziko, že se to ten hráč nenaučí, je obrovské.“

A je to podložené i čísly, což nedávno Radiožurnálu řekl Jan Pecha z dětské školy prvního ČLTK na pražské Štvanici.

Slavného otce kopíruje tenista Mečíř zatím jen fyzickou podobou

Číst článek

„Největší číslo v kategoriích do dvanácti, resp. čtrnácti let v té procentuální úspěšnosti mají holky. Ty mají šanci kolem 70%, že se dostanou na okruh WTA. Nejnižší šanci mají kluci do dvanácti let – tam je to 30%, takže 3 z 10 se dostanou na profesionální okruh. Ale pozor, už je to výběr těch nejlepších hráčů, přibližně 20 hráčů každý rok a jsou to data z období 1989 – 2011.“

A jak těžké je prosadit se v tenise, připomněl i grandslamový vítěz Petr Korda. „Je jedna desetina nebo setina těch ‚vyvolených,‘ kteří se dostanou dál, není to jednoduché.“

Tenista Veselý jde za svými sny. Je nejlepším teenagerem mezi dospělými

Číst článek

Zajímavé také je, jakým stylem se dnes tenisté snaží prosazovat. Jinými slovy s jakou hrou mohou trvaleji uspět. Podle Jana Kukala to je vždy ovlivněné tím, kdo je momentálně ve špičce. A protože třeba žebříčku ATP teď kralují komplexní borci s dokonalou obranou, kterým nevadí dlouhé výměny a fyzicky náročné maratonské zápasy, mladí hráči se je snaží napodobovat.

Tenisu vládne 'pinkání'

„Vždycky máte nějaký trend. V jednu dobu vládli tenisu Borg a Villas, pro mě je Borg možná největším hráčem všech dob. Určitě to byl nejlepší atlet. Vyhrál i závod ve Stockholmu s nějakým olympijským vítězem na 3 kilometry překážek, což dokazuje, jaký to byl super atlet. Ti hráli topspiny tak, že se topspin učil na celém světě jako základní úder.“

„Potom byli ‚bum-bum‘ hráči jako Becker, McEnroe nebo Edberg, který hrál síť-volej a to byl zase celý trend. Tam patřil i Rafter. Dnes je to super ‚pinkačka‘ zásluhou Nadala, Djokoviče, ale i Murrayho. Některé to i zničí, jako Roddicka. Tím pádem tu generaci ovlivňují ti nejlepší tenisti a teď je to momentálně ‚pinkání,“ uzavírá Jan Kukal.

Jaroslav Plašil, Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme