„Říkat mladým, že my jsme měli totalitu a naši rodiče válku a ti mladí to teď mají jednoduché, je manipulativní. Oni to vůbec nemají jednoduché a environmentální problémy jsou velmi reálné,“ říká.
„Řešit všechno umělým sněhem není správná cesta,“ říká přírodovědec Jakub Hruška. „Bez něj to v podstatě nejde,“ konstatuje ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Vodu systém čerpá z řeky Bělé, která protéká jen pár metrů od zasněžovací stanice. Uvnitř už zařízení pracuje na plné obrátky a odpovídá tomu i všudypřítomné hučení.
Šetřit přírodu i energie. A zároveň začít uměle zasněžovat lyžařské sjezdovky v říjnu. Jde to dohromady? A jaká je vůbec budoucnost zimních sportů v době klimatických změn?
Ski areály tíží zvedání cen energií. Řada z nich řeší to, jak při aktuálních cenách bude zasněžovat. Některé zvednou ceny jízdného, jiné budou čekat na zastropování cen nebo přijatelné počasí.
„Loni jsme měli cenu za kilowatthodinu asi 1,20 koruny. Letos jsme museli podepsat spot, to znamená, že nárůst je více než dvacetinásobný,“ říká Karel Klapač z Harusova kopce.
Německo, Francie nebo Itálie chtějí nechat lyžařská střediska zavřená až do 10. ledna. Některé české skiareály se zatím na otevření připravují – na Karlovarsku se už například začalo zasněžovat.
S blížícím se začátkem lyžařské sezony vyrážejí na kontroly skiareálů pracovníci inspekce životního prostředí. Zajímají se o to, odkud provozovatelé čerpají vodu na výrobu technického sněhu.
V pátečním tisku se dočtete, že Evropská investiční banka zafinancuje víc ekologických projektů. Píše to deník E15. Umělé zasněžování na začátku zimy je podle Lidových novin škodlivé.
Na umělé zasněžování používají provozovatelé sjezdovek obvykle vodu z okolních potoků. Musí k tomu ale mít příslušné povolení a neodebírat víc, než kolik mají schváleno vodoprávním úřadem.
Na Ještědu v Liberci lze zajistit dostatek vody k zasněžování skiareálu i v případě jeho plánovaného rozšíření. Musejí se ale vybudovat další dvě akumulační nádrže.
Lyžaři stále častěji lyžují na umělém sněhu. K jeho výrobě je potřeba povrchová voda, kterou chce stát nyní zpoplatnit. Kolik vody se ale na umělý sníh spotřebuje, nikdo neví.
Sněžná děla jedou v českých zimních areálech naplno. Provozovatelům se podařilo vytvořit desítky centimetrů umělého sněhu. Ale zdaleka ne všude. Na své si lyžaři přijdou hlavně v Krkonoších. Dost sněhu leží také na sjezdovkách v Jizerských a Orlických horách.
Vlekaři spustili na horách sněžná děla. Díky teplotám pod bodem mrazu zasněžují ve většině lyžařských areálů, třeba v Jizerských horách, Beskydech nebo v Krkonoších. Někde se nové sjezdovky otevřou už na Silvestra, jinde až začátkem ledna.
Přípravy na zimu v lyžařských areálech jsou často v plném proudu, může je ale ohrozit nedostatek vody pro výrobu umělého sněhu. Průtok horských řek v Česku je letos velmi nízký a vody i srážek je stále nedostatek.
Sněžná děla a reflektory při večerním lyžování nejsou podle ochranářů dobré pro zvěř a vegetaci. Umělý sníh ale provozovatelé lyžařských areálů potřebují. Přírodního je totiž už druhou sezonu nedostatek a bez umělého zasněžování si své podnikání dovedou dnes jen stěží představit.
I když je zima na sníh zrovna skoupá, podobně jako byla ta letošní, neznamená to konec lyžování. Za všechno může geniálně jednoduchý vynález – sněžné dělo. Právě dnes je to 60 let, kdy si ho ve Spojených státech nechali patentovat. Stačí, aby mrzlo, k tomu dost vody, stlačený vzduch a vyrobí se tolik sněhu, kolik je třeba. Zařízení dnes najdeme prakticky na každém lyžařském svahu.
Letošní zima ukázala, jak je pro skiareály důležité kvalitní zasněžování. Střediska, která mají sněžnými děly pokryté klíčové sjezdovky, hodnotí sezónu vcelku pozitivně. Investovat do nových děl chtějí i v Peci pod Sněžkou.
Letošní zimní sezonu na českých horách zachraňovala sněžná děla. Právě zasněžování má ale podle odborníků negativní vliv na přírodu. Takové výzkumy existují v Alpách už 20 let, v Čechách se s nimi teprve začíná. Negativních vlivů si však všímají i čeští rybáři, vodohospodáři a botanici.
Lyžařské areály v Krkonoších hlásí vynikající podmínky pro lyžování. Teploty se už několik dní drží pod nulou, a tak řada středisek začala opět zasněžovat. Na tento víkend navíc meteorologové hlásí slunečné počasí.
O nadcházejícím víkendu pojede v Plzeňském kraji několik skiareálů. V provozu budou zejména šumavská střediska. Částečně budou upravené i běžecké trasy. Zasněžování svahů však komplikuje teplé počasí.
Na sjezdovkách lyžařských areálů na Šluknovsku zatím sníh neleží. Lanovky, sjezdovky i kiosky jsou prázdné a všichni čekají, až napadne dostatečné množství sněhu. V lyžařském areálu v Horním Podluží mohou při ideálních klimatických podmínkách použít umělé zasněžení, a tak ztráty způsobené nedostatkem sněhu by nemusely být velké. Obecně ale záleží na rozmarech počasí.
V Krkonoších se díky teplotám, které už včera večer klesly pod minus deset stupňů, mohla naplno rozjet výroba technického sněhu. Zasněžuje se ve všech velkých lyžařských areálech.
Počasí stále dělá vrásky na čele vlekařům v Krkonoších. Ostrý start sezóny je zatím v nedohlednu, inverze totiž nedovoluje spustit naplno zasněžování ve vyšších partiích. Lyžovat by se například ve Špindlerově Mlýně mohlo začít už příští týden, ale zřejmě jen na jedné sjezdovce a na technickém sněhu.
Počasí stále dělá vrásky na čele vlekařům v Krkonoších. Ostrý start sezóny je zatím v nedohlednu. Inverze totiž nedovoluje spustit naplno zasněžování ve vyšších partiích. Lyžovat by se například ve Špindlerově mlýně mohlo začít už příští týden, ale zřejmě jen na jedné sjezdovce a na technickém sněhu.
V Česku startuje lyžařská sezóna. První nedočkavé sportovce dnes potěší v Jeseníkách v Branné, kde rozjíždějí vlek podél 400 metrů dlouhé sjezdovky. V ostatních areálech zatím vleky stojí, některé svahy tam už ale provozovatelé začali uměle zasněžovat. V Branné potřebovali 6 nocí, aby kopec pokryli bílou pokrývkou.
