Co se tehdy v bytě v Černínském paláci stalo, je mnoho let tématem řady spekulací. Vyšetřování z let 2001 až tři se přiklonilo k názoru, že byl Jan Masaryk zavražděn. V dalších letech bylo uvedeno hned několik vyšetřování. Žádné z nich ale nedospělo k jednoznačnému závěru, jestli tedy šlo o sebevraždu, vraždu, nebo nešťastnou náhodu. Teď se vyšetřování otevírá znovu na základě nových archivních materiálů. O jaké dokumenty jde, a tuší se, co v nich může být?
Úplně přesně nejsem asi kompetentní hovořit o tom, co je předmětem těch dokumentů. Jde o dokumenty diplomatické a zpravodajské povahy z těch států, o kterých jste mluvil, s tím, že Jan Masaryk samozřejmě byl člověk významný v československém prostředí.

Tím, že se angažoval v době meziválečné i válečné a těsně poválečné, měl i řadu kontaktů a byl známý v evropském i světovém měřítku. Nepochybně ty dokumenty mohou reagovat na věci, které reflektovali diplomaté tehdy působící v Československu anebo lidé, kteří měli s Janem Masarykem určité kontakty. Projevilo se to právě v korespondenci nebo ve zprávách, které byly pro účel sdělení nebo určitých úvah o smrti Jana Masaryka v těch státech vyprodukovány.

Pokud mluvíme o podezření, že to byla vražda, kdo a jaké motivy k té vraždě Jana Masaryka v roce 1948 mohl mít?
Těch vyšetřování po roce 1990 se vedlo několik. V období 90. let vznikla teorie na základě vyšetřování UDV, že v bytě bylo jakési partyzánské komando, které vytlačilo Jana Masaryka z okna a způsobilo tak jeho smrt.

Na začátku 21. století pak probíhalo vyšetřování na základě sdělení sovětské zpravodajky Parkanové, která tvrdila, že znala identitu Masarykova vraha a stopy vedly do Ruska, což se ovšem neprokázalo, protože mezitím ruské orgány neumožňovaly úplně okamžitý přístup k dokumentům a k osobám.

Pak se vedlo ještě jedno vyšetřování před několika málo lety a tam se hodně diskutovalo o poloze těla a o způsobu, jakým pracovala StB po tom, co převzala případ od kriminální ústředny, která ohledávala tělo v prvních hodinách po nálezu.

To aktuální vyšetřování, jak už jsme říkali, se opírá o dokumenty z diplomatických archivů Francie, USA a Velké Británie. Jsou k dispozici nějaké dokumenty také ze sovětských nebo ruských archivů a mohly by právě ty definitivně objasnit, co se před těmi 77 lety v Černínském paláci stalo?
Objasnit by mohly, ale bohužel nejsou k dispozici a myslím si, že ještě několik generací, pokud se nezmění režim a jeho nastavení v Moskvě, tak k dispozici nebudou.

Sovětští zpravodajci tu od 45. roku fungovali. Měli tady určité rozpětí, podávali informace, to se všeobecně ví i za pomoci československých představitelů, politických, ekonomických i bezpečnostních struktur, ale bohužel víc a konkrétněji se doposud nepodařilo zjistit.

Možná ještě velmi stručně řekněme, že Jan Masaryk zemřel dva týdny po komunistickém převratu. Připomeňme, že on tehdy se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Jak důležité to bylo v únoru 1948 a v té době?
Důležité to samozřejmě bylo, protože Masaryk podle svědectví zejména Huberta Ripky a národně socialistických politiků v exilu slíbil, že demisi podá, a dokonce si ji i připravil, ale nepodal ji. Pak zůstal ve vládě, která mu evidentně nevyhovovala. Také mimo jiné proto, že v prvních hodinách po únoru podepisoval, a „vyakčňoval“ lidi z vlastního ministerstva.

Tomáš Pancíř, ntu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít