Mucha, Beneš, Čapkové i Štefánik. Většinu elity první republiky tvořili svobodní zednáři

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Svobodní zednáři

Svobodní zednáři | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Společenství svobodných zednářů, jak ho známe dnes, je spjato s osvícenstvím a vědeckým pokrokem. Řád vznikl v Anglii na začátku 18. století.

Přehrát

00:00 / 00:00

Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti

Podle některých teorií zednáři pocházejí ze starého Egypta, Řecka nebo Říma. Legendy jejich původ odvozují dokonce od bájné Atlantidy nebo dvora krále Artuše. Do českých zemí se dostali za válek o rakouské dědictví a tato módní záležitost se rychle uchytila.

Za Rakouska, případně Rakouska-Uherska, platila pro zednáře některá omezení, ale se vznikem demokratického Československa nastal opravdový rozkvět. Svobodnými zednáři byli nejvyšší představitelé státu, přední spisovatelé, dramatici, novináři nebo umělci. Vedle toho, že se snažili zdokonalit sami sebe, podporovali kulturu nebo pořádali charitativní akce.

V totalitách se řádu nedaří

Po nacistické okupaci jejich činnost skončila za deset dní. Patřily k nim národní elity a mnoho z nich mělo židovský původ, což stálo stovky československých zednářů život.

Po válce Československo nebylo tím stejným státem. K moci se drali komunisté a výsledkem byl další nesvobodný režim. Spolek sice pomalu svou činnost obnovil, ale v roce 1951 všechny zednářské lóže v Československu skončily.

Po tom, co se do českých zemí vrátila demokracie, vrátili se také svobodní zednáři. 17. listopadu 1990 svoji činnost obnovila Veliká Lóže Československá. Od té doby vznikly desítky dalších.

Mnohem víc o historii zednářů v Čechách a na Moravě, o jejich činnosti a organizační struktuře řekne v přiloženém audiu paní docentka Jana Čechurová z Univerzity Karlovy a svobodný zednář z lóže Porta Bohemica.

Jiří Zeman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme