O jaké dokumenty jde, co v nich může být? Dokumenty mohou reagovat na věci, které reflektovaly diplomaté tehdy působící v Československu, říká historik Jan Kalous.
„Cílem je porovnat tyto nové informace s dosud zjištěnými skutečnostmi a odhalit tak případné nové souvislosti, jež by mohly přinést odpovědi na některé dlouho nezodpovězené otázky,“ uvedla policie.
Před 75 lety zemřel syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk. Okolnosti jeho smrti dodnes obestírají pochybnosti, jestli šlo o sebevraždu, nešťastnou náhodu, nebo vraždu.
10. září 1947 v ranních hodinách doručila pošta tři balíčky označené jako voňavky na adresu členů československé vlády. Zásilky ale neobsahovaly parfém, nýbrž výbušninu.
Svobodní zednáři jsou společenství, které je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.
Před 80 lety se zástupci exilové vlády v Londýně dohodli, že je nezbytné zlikvidovat jednoho z čelných představitelů nacistické moci v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha.
„Je tam spousta zajímavých indicií, které tedy vůbec nesvědčí o tom, že by to měla být sebevražda nebo že by dokonce Masaryk chodil někde po římse, a pak se odrazil,“ komentuje Jandečková.
Policistům se ale variantu vraždy nepodařilo jednoznačně potvrdit. Nechali si také zpracovat nový znalecký posudek – expert napadení Jana Masaryka vyloučil.
Jen pár dní před 73. výročím tragické smrti Jana Masaryka policie znovuotevřený případ odložila, aniž by došla k jasnému závěru, co se stalo. Tedy zda šlo o vraždu, sebevraždu nebo nešťastnou náhodu.
„Ani v průběhu doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka,“ řekl pro iROZHLAS.cz státní zástupce Michal Muravský.
Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení druhé světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů soudobé historie.
V archivu by měla být korespondence politika Vilíma a filozofa Svitáka, ve které si podle badatelky Václavy Jandečkové psali o svědectví vyšetřovatele, který našel v bytě stopy na koberci.
„Vracíme do hry sebevraždu jako relevantní možnost,“ říkají v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Masaryk zemřel za dosud nejasných okolností v 1948. Poslední vyšetřování konstatovalo, že ho někdo zabil.
71 let od tragické události budou policisté zkoumat, jestli první poválečný ministr zahraničí mohl z okna svého služebního bytu v Černínském paláci vypadnout bez použití vnější síly.
Charlotta Kotíková už dříve řekla, že by ráda pomohla při novém vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí. V tomto ohledu zmínila právě i srovnání biologických stop.
Na stůl dostali kriminalisté také nový podnět od badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu těla. Došli k opačným závěrům než vyšetřovatelé při posledním šetření v roce 2003.
Masarykův případ nařídilo obnovit městské státní zastupitelství v Praze s odkazem na nahrávku svědectví, kterou zveřejnil Český rozhlas Plus. Rodina podle Kotíkové nikdy nevěřila, že šlo o sebevraždu.
Úmrtí československého ministra zahraničí Jana Masaryka z roku 1948 se bude již po několikáté vyšetřovat. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus o vývoji ve vyšetřováních mluvil historik Jan Kalous.
Důvodem je nález unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. Na nahrávku upozornil Český rozhlas Plus.
Praha||Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra, Ondřej Franta|Historie|Vinohradská 12
Může dosud neznámá výpověď policisty, který byl mezi prvními u mrtvoly někdejšího ministra zahraničí na dvoře Černínského paláce v Praze, přinést posun v porozumění okolnostem Masarykovy smrti?
Nahrávku pořídil před půl stoletím policista Vilibald Hofmann, který byl na místě jako jeden z prvních. Doposud ale toto zvukové svědectví nikdy nebylo zveřejněno.
Peter Schicht navštívil Českou republiku poprvé. Jeho předci do Ústí nad Labem přišli na konci 19.století a založili tam jednu z největších továren na výrobu mýdel v Evropě
„Příliš pozdě si uvědomil, že nemůže hledět dvěma různými směry zároveň,“ napsal v tajné depeši o situaci v Československu v dubnu 1948 americký velvyslanec Laurence Steinhardt o Janu Masarykovi.
Dvanácti Českými lvy oceněné drama Julia Ševčíka, který v neděli odvysílala Česká televize, ukazuje Jana Masaryka ve světle, jež možná řadu diváků překvapilo. Od tragické smrti uplyne v sobotu 70 let.