Přehnojení, sítě duchů i zlaté řasy. V Baltském moři se rozšiřují mrtvé zóny, první obětí jsou tresky
Mrtvé zóny tvoří víc než čtvrtinu dna Baltského moře. Jsou to oblasti s nedostatkem kyslíku, kde se ryby nemůžou živit ani množit. Světový fond na ochranu přírody varuje, že tyto zóny každým rokem rostou. Můžou za to nešetrné způsoby lovu, koncentrace látek ze zemědělských hnojiv a průmyslového odpadu a klimatické změny. Známá už je i první oběť – treska obecná. Úřady se ji snaží chránit zákazem lovu. Její populace už je ale značně zdecimovaná.
Situace tresek žijících ve východním Baltu byla v roce 2019 už tak vážná, že bylo nutné zavést zákaz lovu. „To znamená, že její populace už byla pod kritickou úrovní,“ vysvětluje pro Radiožurnál odbornice ze Světového fondu ochrany přírody Justyna Zajchowska.
Zákaz lovu tresek ve východním Baltu trvá k nelibosti polské vlády a rybářům dodnes. Přesto není jisté, jestli se tresčí populaci podaří zachránit. „Tresky mají rády chladné, hodně slané vody. A Balt je dost sladký a navíc se rychle zahřívá. Tady hraje důležitou roli změna klimatu. Kvůli ní přitéká do Baltu stále méně té chladné slané vody ze Severního moře,“ přibližuje Zajchowska.
O změnách v přítocích vody ze Severního moře a klimatických změnách mluví i profesor Jan Horbowy z Mořského rybářského institutu v Gdyni.
„Bohatě zasolená voda ze Severního moře, která se do Baltu vlévá přes Dánské úžiny, je bohatá na kyslík. Mísí se s vodou u dna a tím vytváří dobré podmínky pro život ryb jako jsou tresky. Takové přítoky byly dřív časté. Co dva nebo tři roky jsme měli silné přítoky. Od 90. let ale intenzita i pravidelnost přítoků slábne. Teď máme jeden přítok za deset let,“ zdůrazňuje.
Problematické zlaté řasy
Paradoxem je, že slanější voda než v Baltu je v některých částech řeky Odry, hraničním toku Polska a Německa, kde loni kvůli znečištění uhynulo 200 tun ryb. Příčiny ekologické katastrofy popisuje člen skupiny Plemię Odry Gaweł Andrzejewski, který kritizuje zanedbávání řek po desetiletí.
2:45
Z Česka až k Baltu. Lidé pochodují podél řeky Odry, chtějí pro ni získat status právnické osoby
Číst článek
„Není to tak, že by se loňská katastrofa najednou stala a najednou s odklizením mrtvých ryb a opadem teplot skončila. Vědci tvrdí, že ta katastrofa pořád trvá. Salinita je v některých částech řeky obrovská a s růstem teplot znovu způsobí kvetení vody a množení řas,“ přibližuje, v čem je problém.
Už nyní vědci hlásí první mrtvé ryby na Odře a výskyty zlatých řas, které s největší pravděpodobností za loňskou katastrofou jsou.
Takzvané zlaté řasy se běžně množí v brakických vodách, v místech, kde řeky ústí do moře. Ve sladkovodních tocích jsou nebezpečné. Přiživují je chemické odpady ze zemědělství a průmyslu, které se do řek dostávají. Organizace chránící přírodu varují, že v Polsku jsou navíc limity pro vypouštění odpadů včetně třeba i kuchyňské soli do moře příliš vysoké.
Chemie z polí
Chemikáliemi a hnojivy znehodnocená voda se navíc dostává právě i do Baltského moře a způsobuje další nebezpečný jev.
2:56
Obrovský chaluhový shluk ohrožuje americké pobřeží. V nebezpečí jsou živočichové i lidé
Číst článek
„Eutrofyzace je přesycení vody živinami. Balt jako uzavřené moře, které je s okolními moři propojené pouze těmi Dánskými úžinami, je vystaven znečištění z pevniny. Vlévá se do něj mnoho řek, které ale nenesou jen sladkou vodu, ale také látky, které třeba spláchnou deště z polí. Klasicky jde o fosfor a dusík,“ vyjmenovává Justyna Zajchowska.
„Jakmile se tyto látky dostanou do moře, vytváří dokonalé prostředí pro množení řas, což vede k nadměrnému kvetení vody. Nejen, že je to viditelné na hladině vody, ale to vážnější se děje pod hladinou. Následnými chemickými procesy totiž vznikají mrtvé zóny – prostory u dna, kde chybí kyslík,“ vysvětluje.
V roce 2018 bylo kvůli rozkvětu sinic dočasně uzavřeno 45 procent všech přímořských koupacích oblastí. V roce 2019 už to bylo skoro 60 procent míst.
Některé řasy můžou způsobovat kožní problémy, ale i neurologické poruchy. Pravidelné testování vody navíc dokazuje, že s přehnojením se potýká 97 procent Baltského moře. Rozvojem řas je tak ohrožené téměř celé.
Ryby v sítích duchů
A pak jsou tu sítě duchů, které také ničí dno a představují nebezpečí pro mořské ryby a savce. „Sítě duchů jsou označením pro poškozené, zahozené nebo ztracené rybolovné nástroje, které jednak plují mořem, ale také dopadají na dno. A dál dělají to, k čemu vznikly – loví ryby,“ přibližuje Zajchowska.
„Zároveň jsou smrtelným nebezpečím pro další tvory. A my se snažíme pracovat na opatřeních, která by tento problém odstranila, předcházela mu,“ podotýká.
V roce 2015 vylovili rybáři a potápěči společně s ochránci přírody 268 tun sítí duchů. Do roku 2019 pak společně vytvořili takzvaný Baltský plán. Tento systém doporučení se týkají hledání, mapování a sběru ztracených sítí, stejně jako jejich následné likvidaci na souši a prevenci.
Mnoho drobných rybářů také v posledních deseti letech modernizovalo své lodě a vybavení pro lov, aby k ničení dna a tamního ekosystému už z jejich strany nedocházelo. Za současnou hrozbu ale považují velké rybolovné společnosti, které často v blízkosti břehů dál loví vlečením sítí a tím dna dál ničí.
