Mravenci farmařili mnohem dřív než lidé. Začali s tím po zániku dinosaurů
Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak vysvětlují experti v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.
Přečíst genetický kód jakékoliv houby, kterou zkonzumoval mravenec, byl pro vědecký tým z Londýna náročný úkol. „Kolem roku 2010 by to nebylo technicky možné,“ upozorňuje entomolog a ekolog Ondřej Sedláček.
Počátky mravenčího farmaření badatelé datují do období po velkém vymírání druhů před 66 miliony let, poté, co vymřeli dinosauři. Po jejich pádu zaznamenávají rozkvět například ptáci nebo savci.
„Změnilo se i celkové klima, ale i podmínky v ekosystému, a tak zůstalo víc biomasy k rozkladu,“ upozorňuje Sedláček. Houbám se dařilo, a mravenci si je začali nosit domů.
Soužití s mravenci nebo termity je výhodné i pro houbu, která se nemusí starat, jak se bude šířit nebo hledat potravní substrát, na kterém může růst.
„Nikdo zatím neposkytl takový přehled domestikace nových linií hub,“ chválí studii odborník na sociální hmyz Jan Šobotník. Dnes je situace taková, že houba bez mravenců nedokáže žít.
„Měli zastoupeno 80 procent všech druhů mravenců, kteří houby pěstují,“ oceňuje studii Šobotník. Podle něj muselo být také těžké nasbírat vzorky.
Mravenci i termiti si nejčastěji pěstují houby z čeledi Agaricae. „Patří sem žampión, bedla i termitovice,“ říká Šobotník. „Není náhoda, že jedna linie hub si vyvinula kvalitu mycelii, že to chutná mravencům i lidem,“ dodává Jan Šobotník.
Jak mravenci začali farmařit dřív než lidé? Podle čeho se třídí termiti? Proč některé žlabatky dostaly jména po zlodějích? Poslechněte si celou Laboratoř výše. Debatují entomologové Jan Šobotník a Ondřej Sedláček, spoluúčinkuje herečka Lenka Kočišová.
