Průlom v diagnostice myelomu. Vědci z Ostravy přišli na způsob, jak nádor odhalit pouhým odběrem krve
Díky vědcům z ostravské Fakultní nemocnice se změní diagnostika mnohočetného myelomu, místo z nepříjemného odběru kostní dřeně se bude nemoc určovat z krve. Mnohočetný myelom je druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění a postihuje především seniory. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se u nás s tímto onemocněním léčí přibližně 4 000 pacientů. Každoročně jich přibývá kolem pěti set.
Za mnohočetným myelomem stojí zhoubné bujení bílých krvinek, tzv. plazmatických buněk, které se začnou v kostní dřeni nekontrolovatelně množit. V budoucnu by ale pacienti odběr kostní dřeně už postupovat nemuseli.
Jak potvrdil výzkum mezinárodního vědeckého týmu Blood Cancer Research Group při Klinice hematoonkologie ostravské Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Ostravské univerzity, pro potvrzení diagnózy by mohlo stačit pouhé vyšetření krve na průtokovém cytometru. To publikoval také prestižní vědecký časopis Journal of Clinical Oncology.
„Naše výzkumné plány jdou tímto směrem. V současné době sháníme finance, podali jsme celou řadu národních i mezinárodních grantů na to, abychom byli schopni nahradit diagnostiku mnohočetného myelomu právě pouze odběrem krve, s tím, že už by se nemusela odebírat kostní dřeň,“ říká hematoonkolog a člen vědeckého týmu Tomáš Jelínek.
Výzkumy začaly před více než deseti lety ve Fakultní nemocnici Brno, později se přenesly do Ostravy. Zúčastnilo se ho šest stovek pacientů z několika evropských zemí.
„Naše práce se zabývala tím, že jsme měřili periferní krev pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem pomocí průtokové cytometrie. Standardně se krev posílá na morfologické vyšetření mikroskopu, které má daleko menší senzitivitu než průtoková cytometrie, která je schopná měřit násobně mnohem větší množství buněk,“ dodává Jelínek.
Plazmatické buňky se dají v krvi měřit díky tomu, že z kostní dřeně do krve vycestovávají. Doposud se mělo za to, že pokud je v krvi více než 20 procent nádorových buněk, nemoc se změní v nejagresivnější formu, tedy plazmocelulární leukemii. Vědci ale na průtokovém cytometru zjistili, že jich stačí mnohem méně.
3:38
Způsobuje vředy i rakovinu. Přítomnost bakterie v žaludku může odhalit dechový test
Číst článek
„Stačí daleko menší počet nádorových buněk v periferní krvi k tomu, abychom řekli, že ti pacienti mají stejně špatnou prognózu, jako ti s plazmocelulární leukemii. Konkrétně dvě procenta.“
Na výzkumu se podílela také Veronika Kapustová. „Předtím, než do přístroje vložíte vzorek, tak se musí nabarvit protilátkami. Protilátky jsou fluorescenčně značeny," popisuje vědkyně.
„Přístroj je schopný fluorescenční barvičky detekovat. Je tam série několika laserů, které osvěcují jednotlivé buňky. Přístroj je schopný zanalyzovat desítky tisíc buněk za sekundu, je to velmi rychlá analýza, která zabere pár hodin,“ dodává.
V Česku se už vyšetření pomocí průtokové cytometrie začalo standardně provádět u všech pacientů, zároveň je jim ale stále odebírána i kostní dřeň.
Výzkumníci budou nadále usilovat o to, aby došlo k zakotvení vyšetření pomocí průtokové cytometrie, tak, aby mohlo být využíváno všude tam, kde je toto vyšetření dostupné.
Přestože se nemoc stále označuje za nevyléčitelnou, díky pokrokům v léčbě se daří úspěšně vyléčit 10 až 15 procent pacientů. Nadějí do budoucna je imunoterapie, tedy léčba geneticky modifikovanými bílými krvinkami.
