Rusko není schopné použít jadernou zbraň tak, aby změnilo výsledek války na Ukrajině, míní analytik
Rusko od začátku konfliktu na Ukrajině několikrát varovalo před jadernou eskalací. Dokázal by se Západ ubránit jaderné hrozbě? „USA a NATO by v takovém případě nejspíše zvážily kompletní změnu přístupu k válce na Ukrajině a možná i konvenční útoky na ruské pozice na Ukrajině,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Rusko je největším držitelem jaderných zbraní, zároveň je na tom ale podobně jako Spojené státy. „Ten rozdíl v počtu není příliš velký a kvalitativně mají Spojené státy v některých aspektech rozhodně, řekl bych, až navrch,“ shrnuje analytik Michal Smetana. Arzenály jsou podle něj v mnoha ohledech srovnatelné, ačkoliv fungují trochu jinak.
Poslechněte si Osobnost Plus Barbory Tachecí, hostem je Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
„Rusko má nyní výrazně méně jaderných zbraní než někdejší Sovětský svaz. Ale za Vladimira Putina se v nultých letech zahájila rozsáhlá modernizace ruského arzenálu tak, aby byly staré sovětské systémy postupně nahrazovány novými,“ upozorňuje Smetana.
Rusko tedy podle něj neblafuje o svých jaderných schopnostech. Přestože v minulosti zaznívalo, že ruské jaderné zbraně už nefungují a nebyly by použitelné.
„To je rozhodně nesmysl. Zároveň mají Rusové velmi často velká prohlášení ohledně neporazitelnosti svých systémů. A tam bych to zase trošku vrátil do reality,“ doplňuje analytik. I o raketě Kinžal totiž Rusové tvrdili, že je nesestřelitelná, ovšem ukrajinská protivzdušná obrana se jí dnes úspěšně brání.
Překročení hranice
Pokud by Rusko použilo jakoukoliv jadernou zbraň – ať taktickou, která je určená k útoku na bojišti proti druhé armádě, nebo strategickou, která má dokázat zasáhnout na delší vzdálenost celé město nebo velitelství – pro Severoatlantickou alianci by nejspíše šlo o překročení červené linie, soudí Smetana.
Putin chce prodloužit smlouvu, která limituje výrobu jaderných zbraní. Spojené státy však musí udělat totéž
Číst článek
Aliance sice nezveřejnila přesné scénáře, co by následně dělala. Ale plány pro takovou situaci podle něj má. „Spojené státy strávily hodně času od začátku války na Ukrajině uvažováním o tom, co by byla ta přiměřená reakce,“ doplňuje.
Usuzuje, že Spojené státy a NATO jako celek by v takovém případě nejspíše zvážily kompletní změnu přístupu k válce na Ukrajině a potenciálně i konvenční útoky na ruské pozice na Ukrajině. Odpovědět protiútokem jadernou zbraní by ale analytik považoval za chybu.
Co ohrožuje Putina
Stále ale podle Smetany platí, že v kontextu války na Ukrajině není Rusko schopné použít jadernou zbraň tak, aby to kompletně změnilo výsledek konfliktu.
6:42
Expert: Rusko se teď ve válce cítí více v kramflecích, zmenšilo se tím riziko eskalace jaderného konfliktu
Číst článek
„Ovšem politicky a v širší strategické rovině by to byl ten pomyslný game changer. Zcela by to změnilo jak uvažování o tom, kam se ta válka posouvá, ale obecně i uvažování o mezinárodních vztazích jako takových,“ je přesvědčený analytik.
Ruský prezident Vladimir Putin by podle Smetany zvážil použití jaderných zbraní v případě, že by vývoj situace na ukrajinském bojišti přímo ohrožoval jeho režim. Toho se veřejnost bála například v roce 2022, kdy Ukrajina vedla úspěšnou ofenzivu v Chersonské oblasti.
Dělá Západ dobře, že zůstává jen u slov v případě ruských provokací nad Estonskem a Polskem? Jak dalece se vedení Číny snaží utlumit motivy Ruska pro případné použití jaderných zbraní? A funguje ještě politika jaderného odstrašení? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
