Mezi Darwinem a Newtonem. Hawkingovy ostatky uložili ve Westminsteru, jeho slova vyslali k černé díře
Urna s popelem slavného britského fyzika Stephena Hawkinga byla během pátečního pietního obřadu uložena mezi ostatky dalších velikánů Charlese Darwina a Isaaka Newtona ve Westminsterském opatství v Londýně. Smuteční řeč pronesl mimo jiné britský herec Benedict Cumberbatch, který se kdysi jako Hawking objevil ve filmu. Hawkingovo poselství pak bylo odvysíláno do vesmíru. Známý fyzik zemřel v polovině března, bylo mu 76 let.
Smuteční obřad byl vlastně oslavou Hawkingova života. Kromě vědcových blízkých a některých veřejných osobností přijela i tisícovka hostů z více než stovky zemí světa.
Stephen Hawking: hvězda moderní kosmologie, která přejížděla přes nohy studentům v ulicích Cambridge
Číst článek
Zájemců o účast na pietním aktu bylo na 25 tisíc, tisícovku účastníků proto vybrala Hawkingova nadace losem.
V zaplněné historické budově opatství v centru Londýna, kde spočívají ostatky významných postav britské historie, proneslo smuteční řeč několik osobností spjatých s Hawkingovým životem.
Byli mezi nimi astronaut Tom Peake, královský astronom Martin Rees, vědcův spolupracovník a nositel Nobelovy ceny Kip Thorne a britský herec Benedict Cumberbatch, který si v roce 2004 zahrál slavného fyzika v televizním filmu BBC Hawking. Během obřadu se pak na Hawkingovu počest rozezněly zvony gotického chrámu opatství.
Děkan Westminsterského opatství John Hall v souvislosti s Hawkingem zdůraznil, že věda a církev by měly společně hledat odpovědi na velké otázky o tajemství života a kosmu.
Hawkingovo poselství mezi hvězdami
Součástí obřadu bylo i vyslání Hawkingova poselství o míru a naději do vesmíru. Zakomponováno bylo do hudby řeckého skladatele Vangelise.
Podle vědcovy rodiny je ze satelitu Evropské vesmírné agentury namířeno k nejbližší černé díře s označením 1A 0620-00, která je od Země vzdálena 3500 světelných let. Právě výzkum černých děr byl stěžejním tématem Hawkingovy vědecké kariéry.
Ve Westminsterském opatství se ukládá popel významných vědců jen zřídka. Z vědců tam naposledy uložili popel objevitele elektronu Josepha Johna Thomsona v roce 1940. Předtím se této pocty dostalo v roce 1937 Ernestu Rutherfordovi, což byl průkopník jaderné fyziky.
Amyotrofická laterální skleróza
Hawkingovi ve vědecké činnosti, ve které se vedle černých děr zaměřil na vznik vesmíru či velký třesk, nezabránila ani neurodegenerativní choroba, kvůli které byl upoután na invalidní vozík.
Měl nemoc označovanou zkratkou ALS, tedy amyotrofickou laterální sklerózu. První příznaky se objevily, když byl na studiích. S nemocí žil asi půl století.
Své znalosti přesto předával i široké veřejnosti. Vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.
