V Německu přibývají radnice, které rehabilitují oběti inkvizice

Německou komunální politiku rozhýbalo nové, třebaže 500 let staré téma rehabilitace čarodějnic. Ve Spolkové republice přibývá radnic, které se rozhodly očistit ženy, který byly ve středověku odsouzeny v čarodějnických procesech.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Závěr inkvizičního protokolu z 28. 6. 1684 s Lautnerovým podpisem

Závěr inkvizičního protokolu z 28. 6. 1684 s Lautnerovým podpisem | Foto: Muzeum Šumperk

Kladivo na čarodějnice, kniha inkvizitorů Jakuba Sprengera a Jindřicha Kramera z roku 1487, se stala základní příručkou pro vedení procesů s údajnými čarodějnicemi v českých zemích. V Německu byla inkvizice podobně krutá, jak ji známe z Vávrova filmu.

Jednou z jejích prominentních obětí byla i vdova Katharina Henotová, kterou coby čarodějnici udusili a pak hodili na hranici. Před nedávnem ji Kolín nad Rýnem po 400 letech rehabilitoval a vyzval místní arcibiskupství, aby se od procesů distancovalo. Zasadil se o to bývalý učitel a kněz Hartmut Hegeler.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek Markéty Bartošové o rehabilitaci lidí obviněných v čarodějnických procesech ve Světě o jedné na Rádiu Česko. Hostem vysílání byl i starosta Šumperku Zdeněk Brož .mp3

„Napadlo mě to, když se mě na čarodějnice zeptala jedna žačka. Toto téma vnímám při výuce náboženství jako velmi palčivé. Ale až díky své studentce jsem si všiml, že někdejší rozsudky nebyly nikdy zrušeny,“ řekl Hartmut Hegeler.

Návrh na rehabilitaci dvou jiných obětí inkvizice naopak zamítli v Düsseldorfu. A téma v současnosti řeší i parlament ve Wiesbadenu.

Čarodějnické procesy na Šumpersku

Neblaze proslulé inkviziční procesy v letech 1679 až 1694 zasáhly i do dějin Šumperka a blízkého okolí.

„My jsme na úrovni města o této možnosti nikdy nejednali, nicméně musím říci, že v Šumperku existuje iniciativa, existuje skupina lidí, která předpokládá, že by založili občanské sdružení, jež by se zabývalo právě touto problematikou,“ uvedl šumperský starosta Zdeněk Brož.

Dodal, že na Šumpersku nešlo jenom o ženy – nejznámější obětí zde byl šumperský děkan Kryštof Alois Lautner.

Místem věznění a mučení několika desítek nevinných lidí obviněných z čarodějnictví byl i zámek Velké Losiny. 38 z nich bylo v 17. století odsouzeno a popraveno.

Ve sklepení takzvaného Geschaderova domu v Šumperku je stálá expozice, která hon na čarodějnice dokumentuje.

Markéta Bartošová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme