Od roku 1953, kdy jako první zdolal 8 848 metrů vysoký Mount Everest Edmund Hillary, to dokázaly už čtyři tisíce mužů a žen.

Bájná Čomolungma, nacházející se na hranici mezi čínským Tibetem a Nepálem, láká stále více lidí a základní tábory bývají často přeplněné.

Neutuchající zájem se ale negativně podepisuje na životním prostředí. Výpravy totiž za sebou nechávají vše, co už nepotřebují a nechtějí se s tím „tahat" zpět.

„Musíme respektovat Everest. Když zajistíme čistotu a pořádek, poteče z hor i nadále pitná voda a naopak nebudou obyvatelé žijící v nižších polohách ohrožovat žádné choroby."

„V opačném případě nejvyšší vrchol světa i jeho okolí zabijeme. Prosím proto všechny, nejen Nepálce, ale celý svět, neničte toto unikátní místo," vyzývá jeden ze šerpů, kteří se rozhodli Mount Everest vyčistit.

Celkem 65 nosičů sneslo do údolí během dvou výprav a s využitím 75 jaků přes osm tun odpadků. Kyslíkové bomby, stanové kolíky, plastové barely i lahve, plynové vařiče, batohy i celé stany.

Řada expedic z celého světa si s likvidací nepotřebného materiálu zřejmě neláme hlavu. Příliš nepomáhá ani povinnost horolezců složit depozit ve výši čtyř tisíc dolarů - zálohu, že vše, co vynesou nahoru, také přinesou zpět. Nepálští úředníci přiznávají, že toto opatření prosazují s obtížemi.

Na neutěšený stav se proto s pomocí šerpů rozhodlo neobvyklou formou upozornit 15 umělců, kteří nashromážděné odpadky proměnili v cenné artefakty.

Na výstavě v nepálské metropoli Káthmándú tak návštěvníci mohli spatřit sochu jaka z plechovek od piva nebo hinduistického boha Ganéšu sestaveného z trosek helikoptéry, která se u Mount Everestu zřítila v roce 1974.

Robert Mikoláš, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít