Pavouci jsou ve světě hmyzu považováni za lovce, ale i oni se občas mohou být nalákáni do záhuby a stát kořistí jiných druhů hmyzu.

0:00 15. února 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na neobvyklou a také ne zcela bezbrannou potravu se přímo specializoval hmyz rodu Stenolemus, který patří do čeledi zákeřnicovití (Reduviidae). Tyto zákeřnice loví pavouky, kteří si tkají sítě, ale o jejich loveckých praktikách jsme zatím mnoho poznatků neměli. Do detailů je nyní zaznamenali australští biologové, kteří studovali zákeřnice druhu Stenolemus bituberus a zjistili, že tento hmyz si název své čeledi plně zaslouží. Zákeřnice používají dvojí taktiku - buď se ke své kořisti připlíží, nebo ji k sobě nalákají.

Stopovací taktika spočívá v nenápadném přibližování, při kterém zákeřnice poťukává do sítě předními končetinami, v nepravidelných intervalech vyskakuje a vytváří tak zdánlivě náhodné pohyby sítě. Jakmile se pod ochranou této kouřové clony dostane do útočné vzdálenost, probodne zákeřnice nic netušícího pavouka svým bodavým ústním ústrojím. Při "lákavé taktice" zase zákeřnice opakovaně a v nepravidelném rytmu cuká vlákny sítě. Napodobuje tak zmítání mušky nebo jiného hmyzu, který se lapil do pavoučí pasti. Pavouk přispěchá v domnění, že jej čeká potrava, ale místo toho se sám stane kořistí.

Zdroj: Journal of Ethology

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít