I prezident radí kroužkovat. Letos už preferenční hlasy podporují všechny strany a nikdo je nezakazuje
Před čtyřmi lety preferenční hlasy zase po letech výrazně zamíchaly pořadím na jednotlivých kandidátkách. Především se to týkalo koalice PirSTAN a o něco méně i Spolu. Způsob, jakým byly kandidátní listiny skládány pro letošní volby, slibuje možné opakování tohoto scénáře. Zvláště když ke kroužkování vyzývá hlava státu i většina stran.
„Někteří možná máte pocit, že není koho volit, protože vám na každé variantě něco nebo někdo vadí. Svět ale není ideální a nemůžeme čekat, že bude existovat politická strana a politici, kteří vyhoví všem našim představám,“ říkal ve svém úterním předvolebním projevu prezident Petr Pavel.
„Pokud vám vadí konkrétní lidé na kandidátce, není nic jednoduššího, než využít vaše čtyři preferenční hlasy a zakroužkovat někoho jiného, komu byste chtěli dát šanci,“ vyzvala hlava státu.
Osobní kampaň letos svým kandidátům oficiálně a viditelně nezakazuje žádná z kandidujících stran. Ani koalice Spolu, která ještě loni v eurovolbách upravovala společnou kandidátku, aby na ní nebyli potenciální skokani.
České volby do Sněmovny začnou v Argentině a Brazílii. Hlasy krajanů míří do Středočeského kraje
Číst článek
Nová oficiální komunikace zní: „Každý kroužek je hlasem pro koalici Spolu.“ Kandidáti si budou smět dělat osobní kampaň vedoucí ke kroužkování, nesmí ale své kolegy jakkoliv očerňovat.
Piráti se ke kroužkování staví rezervovaněji, před čtyřmi lety je přeskákali Starostové, ale i letos nakonec vsadili na spojenectví. Do voleb jdou se Zelenými, mají ale dohodu, že si jednotliví kandidáti mohou vést osobní kampaň, Strana zelených ale aktivně nevyzývá ke kroužkování pouze zelených kandidátů.
Piráti voličům radí využít kroužky pro první čtyři místa kandidátek a nijak tak nemíchat s pořadím.
Jak kroužkovat?
Při samotné volbě si za plentou vyberete pouze jeden hlasovací lístek s uskupením, které chcete podpořit. Na tomto lístku pak můžete zvolit až čtyři vybrané kandidáty. A to tak, že zakroužkujete číslo před jeho jménem. Jiný způsob vyznačení preferenčního hlasu se neuznává. Pokud by se volič spletl a udělil více preferenčních hlasů, tak se neuznává žádný. Hlas jako takový nepropadá, pořád platí hlasovací lístek pro danou stranu.
Výzvy ke kroužkování nejsou zakázané ani u hnutí SPD či Stačilo!, která na své kandidátky přizvala zástupce jiných stran. V případě SPD jde o dvojice lidí z Trikolory, PRO a od Svobodných, u Stačilo! je situace komplikovanější.
Zhruba polovinu kandidátů tvoří členové KSČM, pár desítek míst mají přímo straníci hnutí Stačilo!, sociální demokraté (SOCDEM), národní socialisté (ČSNS), devět Moravanů, jedno SD-SN a tento pestrý mix poté doplňují nestraníci.
Historie kroužků a skokanů
První velký voličský zásah do složení kandidátek pomocí preferenčních hlasů provedli ve sněmovních volbách 2002 podporovatelé subjektu Koalice. Šlo o koalici KDU-ČSL a Unii svobody (US-DEU) a přestože byly obě strany co do preferencí zhruba stejně silné, daleko disciplinovanější se ukázali lidovečtí podporovatelé.
Kauze Čapí hnízdo hrozí zaseknutí, Babiš se nechce nechat vydat. Stojí za ním SPD i část Stačilo! a Motoristů
Číst článek
„Mnozí lidovci nakonec přeskočili unionisty. A to i ty unionisty, kteří byli na pozicích lídrů kandidátek,“ vzpomíná politolog Petr Just.
Složení 31hlavého poslaneckého klubu Koalice bylo 22 lidovců a jen devět unionistů. I mezi nimi ale byli skokani. Táňa Fischerová (nestranička za US-DEU) skočila v Praze z desátého místa na druhé.
V roce 2010 zase nedostatek kroužků ukončil politickou kariéru ministrovi vnitra Ivanu Langerovi (ODS), když z prvního místa v Olomouckém kraji skončil až jako šestý náhradník.
Ve sněmovních volbách 2017 vykroužkovali voliči z posledního místa pražské kandidátky až do Sněmovny TOP 09 Dominika Feriho a z liberecké listiny STAN hejtmana Martina Půtu (SLK). Ten se však mandátu obratem vzdal. Stejnou věc udělal po vykroužkování z chvostu i zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) v roce 2021.
Zlatý věk kroužků
Právě před čtyřmi lety voliči opět po letech výrazně zahýbali pořadím na kandidátních listinách jednotlivých stran. Zatímco vesměs respektovali pořadí, v jakém jim kandidáty předložila opoziční hnutí ANO a SPD, u vládních koalic Spolu a PirSTAN došlo k velkým přesunům, kdy v menším tratila ODS, především ale Piráti.
Přehled koaličních vazeb: SPD chce k moci, jenže ANO by rádo jednobarevnou vládu a odmítá komunisty
Číst článek
Lidovci získali díky preferenčním hlasům o šest křesel více, TOP 09 o jedno méně a ODS přišla o pět. Přepočet mandátů u PirSTAN dopadl jen čtyřmi křesly pro Piráty a 33 pro Starosty.
Sněmovní volby v roce 2021 tak znamenaly start zlaté éry preferenčních hlasů, což potvrdily i loňské evropské a krajské volby, v obou totiž co do počtu kroužků padly rekordy.
Historicky nejkroužkovanější ve volbách do Evropského parlamentu je tak nyní Klára Dostálová (ANO, 171 tisíc) a druhý Filip Turek (za Přísahu a Motoristy, 152 tisíc, letos kandiduje do Sněmovny). Překonali letitý rekord Miloslava Ransdorfa, který v roce 2004 získal 142 tisíc kroužků.
V krajských volbách se pak stali rekordmany obhajující hejtmani Jan Grolich (KDU-ČSL, téměř 47 tisíc) a Martin Kuba (ODS, 38,5 tisíce). Překonali Stanislava Juránka z roku 2008 (KDU-ČSL, 34 tisíc).
