Analýza kandidátek: Pravostředové strany v obcích stále častěji kandidují v koalicích. Nejčastěji kolem TOP 09

Mají liberální strany s preferencemi kolem pěti procent spolupracovat? Na celostátní úrovni se strany brání, v obecních volbách se to děje. Jak ukázala analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, nejčastější partneři jsou TOP 09 s KDU, ODS se Svobodnými nebo Piráti a Zelení. Izoluje se naopak ANO.

Před čtyřmi lety šla TOP 09 v drtivé většině obcí do voleb sama: devadesát procent kandidátů nastoupilo na jednobarevných kandidátkách, jen desetina v koalicích. V letošních volbách to bude naopak, většina kandidátů TOP 09 – téměř 60 procent – bude na sdílených kandidátkách.

Zároveň strana oproti minulým volbám postaví méně než polovinu kandidátů, takže v některých obcích může mít problém poskládat kandidátku. Koalice může tento problém vyřešit.

„V žádném případě nejde o z nouze ctnost,“ odmítá takovou úvahu lídr TOP 09 Jiří Pospíšil. „Od počátku jsme říkali, že chceme vytvářet koaliční kandidátky. TOP 09 chce, aby se demokratické strany na středopravici integrovaly a byly alternativou vůči hnutí ANO a vůči populistickým a levicovým stranám,“ řekl Radiožurnálu.

Zvýrazněné jsou strany, u kterých je vidět zajímavý vývoj. Kliknutím do legendy si můžete zobrazit další strany. Velikost kruhu značí počet kandidátů.

Metodologické poznámky:

• Kritériem pro výběr strany je nejméně tisíc kandidátů v letošních volbách.
• Koaliční kandidátky typicky vznikají tak, že kandidáty na jednu listinu navrhne více politických stran. Za kandidáta strany tedy považujeme člověka, kterého strana navrhla. Členství v politické straně nesledujeme. Méně obvyklé koalice, kde kandidáty nominuje jedna strana, jako je dohoda mezi Moravany a SPD, nesledujeme.
• SNK je souhrnné označení pro nezávislé kandidátky. Ve volbách pod touto zkratkou nastoupí víc než polovina všech kandidátů, na rozdíl od ostatních subjektů v grafu ale nejde o jednotnou stranu.

Podobný vývoj jako u TOP 09 nicméně můžeme vidět například u Strany zelených: snižující se počet kandidátů znamená více koalic. V menší míře se stejný trend ukazuje u KDU-ČSL a ODS.

„Je zajímavé, že tenhle vývoj probíhá hlavně napravo od středu,“ říká Jaromír Mazák, sociolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Trochu podobný trend můžeme sledovat i na celostátní úrovni. V minulosti to byly hlavně středopravé strany, které v parlamentních volbách vytvářely koalice nebo se v souvislosti s nimi o takové možnosti mluvilo. Na regionální úrovni se tato přitažlivost potvrzuje.“

Větší ochotu pouštět se do koalic na lokální úrovni může vysvětlovat i rozdílný volební systém: v obecních volbách zůstává práh pro vstup do zastupitelstva pětiprocentní, a to nezávisle na počtu stran v koalici. Oproti tomu v parlamentních volbách jsou koalice znevýhodněny: samostatné straně stačí 5 procent hlasů, spojení dvou stran musí získat 10 procent, tří stran 15 procent, a tak dále.

Silná spojení: TOP s KDU, ODS a Svobodní, Slušní lidé se Soukromníky

Vůbec nejsilněji budou v letošních volbách propojeny TOP 09 s KDU-ČSL: na společných kandidátkách se objeví 829 lidí z obou stran. Podobně těsná je vazba mezi TOP 09 a STAN, které společně postaví 701 kandidáta.

Velikost kruhu odpovídá počtu kandidátů strany na koaličních kandidátkách. Velikost šipky počtu kandidátů strany v koalici obou subjektů.

Stejnými barvami jsou v grafu strany, u kterých algoritmus vyhodnotil, že na základě koaličních vazeb k sobě mají podstatně blíž než k jiným stranám. Barvy jsou zvoleny hezky, ale náhodně.

Metodologické poznámky:

• V grafu najdete pouze strany, které na koaliční kandidátky poskytly alespoň 25 kandidátů.
• Za kandidáta strany považujeme člověka, kterého strana navrhla.
• SNK je souhrnné označení pro nezávislé kandidátky, proto SNK ani koalice s nimi v grafu nenajdete.

Velmi silná je také vazba mezi ODS a Stranou svobodných občanů. Je ovšem poměrně jednostranná – zatímco ODS na sdílené kandidátky poskytne 542 lidí, Svobodní pouze 74 lidí.

„ODS je strana s mnohem delší tradicí a výrazně větší členskou základnou, takže při sestavování kandidátky tahá za delší konec provazu,“ vysvětluje Jaromír Mazák. „Pro Svobodné může být spolupráce výhodná například proto, že poloprázdnou kandidátku volební systém v komunálních volbách znevýhodňuje.“

Tradiční je propojení Zelených a Pirátů. Od minulých voleb nicméně spolupráce podstatně oslabí: tehdy se na společných kandidátkách objevilo 773 lidí, letos jich bude 351. Jedním z důvodů může být rostoucí sebevědomí Pirátů. Ti sice rozhodnutí o koalici nechávají na lokálních buňkách, ale ne automaticky.

„V odůvodněných případech může Česká pirátská strana nadstandardně spolupracovat ve volbách s jiným politickým subjektem anebo osobností, pokud tím není poškozeno dobré jméno strany,“ vysvětluje tisková mluvčí Pirátů Karolína Sadílková.

„V případě pochybnosti o vhodnosti koalice může tuto spolupráci zakázat Republikový výbor Pirátů,“ pokračuje Sadílková. „V minulosti se to skutečně stalo, například spolupráci s paní Kateřinou Jacques v roce 2014 výbor vyhodnotil jako nežádoucí a zrušil ji.“

Síťový graf také odhaluje několik skupin stran, které tradičně kandidují spolu: například klastr nacionalistických stran kolem Dělnické strany sociální spravedlnosti. Úzce propojené jsou hlavně na Ostravsku také subjekty kolem Strany přátel občanů Zemanovci, včetně KSČM a SPD Tomia Okamury. Společná kandidatura v Brně zase propojila Stranu soukromníků a Slušné lidi.

ANO se izoluje

Naopak nejizolovanější stranou je hnutí ANO. To se v celém Česku objeví pouze ve třech koalicích: s Volbou pro Mladou Boleslav, Ženami za Brod a Napajedelským fórem.

„Neexistuje k tomu žádné usnesení ani centrální pokyn,“ vysvětluje Vladimír Vořechovský, PR manažer hnutí ANO. „Pravděpodobně se ve většině obcí a měst za ty čtyři roky vyprofilovali kandidáti, kteří už nutně nemusí hledat podporu v předvolebním spojování a vytváření koalic.“

„ANO patří mezi strany, které budují značku,“ říká politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Takové strany obvykle nechodí do koalic. A není to jenom hnutí ANO, je to také ČSSD, v minulosti ODS, jsou to určitě komunisté.“

Vedení všech stran ovšem svorně tvrdí, že centrální politiku, zda jít nebo nejít do koalic, nemají.

„Nemáme žádnou závaznou direktivu, s kým utvářet možné povolební koalice a s kým nikoliv,“ řekl Radiožurnálu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

„Naše kampaň je oproti ostatním stranám značně decentralizovaná,“ přidávají se Starostové a nezávislí. „Všichni naši kandidáti musejí pouze ctít naše hodnotové desatero, které z koalic vylučuje uskupení prosazující politiku neslučitelnou s našimi hodnotami, tedy SPD a KSČM. Definitivní podobu kandidátek schvalují krajské výbory, pro které jsou zásadní programové priority a ve velké většině nemají důvod házet spojenectvím zbytečně klacky pod nohy.“

Podobně se vyjadřují také křesťanští demokraté. „Obecně KDU-ČSL preferuje, aby nebyly koalice uzavírány s radikálními a extremistickými stranami, ale v zásadě mají místní organizace volnou ruku. Na druhou stranu v malých obcích, kde jsou postavené jen dvě nebo tři kandidátní listiny, je to mnohdy obtížné – a zvolení kandidáti musí postupovat tak, aby bylo ustaveno zastupitelstvo.“

A výjimkou nejsou ani Zelení. „Koalice si schvalují místní organizace a mají v tom dle stanov volnou ruku,“ řekli Radiožurnálu. „Z úrovně předsednictva jsme ovšem místním organizacím doporučili nevstupovat do koalic s xenofobními a protidemokratickými uskupeními typu SPD.“

Interaktivní graf koalic 2018

Velikost pruhu odpovídá počtu kandidátů obou stran v koalici. Barva pruhu neříká nic.

Metodologické poznámky:

• V grafu najdete pouze strany, které na koaliční kandidátky poskytly alespoň 50 kandidátů.
• Za kandidáta strany považujeme člověka, kterého strana navrhla.
• SNK je souhrnné označení pro nezávislé kandidátky, proto SNK ani koalice s nimi v grafu nenajdete.

Data od roku 2006 každopádně ukazují, že koalice se na komunální úrovni stávají stále častější: v roce 2006 kandidovalo na koaličních listinách 5,3 procenta z 202 tisíc kandidátů, letos to bude 15,7 procenta z 217 tisíc.

„Kandidující strany možná vnímají, že pokud mají být ve své kampani uvěřitelné, musí postavit kandidátku, která dává realistickou naději na slušný výsledek,“ dodává sociolog Jaromír Mazák. „V těchto volbách je navíc cítit snahu některých stran nedovolit hnutí ANO ovládnout komunální politiku, což je právě motivuje ke spojení.“

Jan Boček, Jan Cibulka a Tomáš Jelen