Zeman bodoval u voličů KSČM, ANO a SPD, Drahoš u ODS, Pirátů a TOP 09. Rozhodnout mohou lidovci

Srovnání prezidentské volby s loňskou parlamentní volbou ukazuje, že proti sobě stojí dva bloky stran. Bokem jsou lidovci s Pavlem Fischerem; vyhrocený souboj může rozhodnout, ke komu se přikloní oni.

Ve volebních místnostech, kde v loňských parlamentních volbách získávala KSČM a Babišovo ANO, se včera dařilo Miloši Zemanovi nejlépe. O něco méně prozemanovské jsou volební okrsky, kde byla úspěšná Okamurova SPD. Nejnižší podporu má naopak tam, kde sbírala hlasy ODS.

Ukazuje to srovnání volebních výsledků z jednotlivých volebních okrsků metodou statistické korelace.

Grafy vždy ukazují tři strany s nejsilnější kladnou a jednu s nejsilnější zápornou korelací. Velikost kolečka označuje počet voličů v okrsku.

Jeho protikandidát v nadcházejícím druhém kole volby, Jiří Drahoš, má přesně opačné sympatie: vítězil tam, kde se loni dařilo ODS, Pirátům a TOP 09.

Volební výsledky tak potvrzují tezi o rozdělené společnosti, kdy o post prezidenta soupeří dva bloky politických stran.

Výjimkou jsou voliči KDU-ČSL, kteří místo bipolární volby Zeman - Drahoš jednoznačně podpořili prezidentského kandidáta Pavla Fischera. Voliči křesťanských demokratů se tak po vyřazení svého kandidáta v prvním kole můžou tradičně stát těmi, kdo volbu rozhodnou. Značnou roli proto může sehrát podpora, kterou Drahošovi vyjádřil Fischer po sečtení výsledků.

Nevyhranění byli v prvním kole voliči dalších dvou stran - mírně prozemanovsky volily okrsky, kde se loni dařilo ČSSD, mírně prodrahošovsky okrsky, kde zabodoval STAN.

U kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupili, byla silná vazba mezi Mirkem Topolánkem a ODS a středně silná mezi Michalem Horáček a ODS. Slabé korelace jsou pak mezi Markem Hilšerem a piráty, Jiřím Hynkem a Svobodnými, Petrem Hannigem a SPD, a také Vratislavem Kulhánkem a STAN.

Můžete se podívat také na kompletní tabulku korelací mezi letošními prezidentskými kandidáty a relevantními politickými stranami v loňských parlamentních volbách.

Zeman proti Schwarzenbergovi? Souboj dvou bloků letos už v prvním kole

Podobně můžeme aktuální volbu srovnat s prvním kolem prezidentské volby před pěti lety. Porovnání je tentokrát méně přesné kvůli nově vzniklým obcím, které vznikly zmenšením vojenských újezdů v lednu 2016, a změně počtu volebních okrsků v některých velkých městech. V analýze tak chybí asi třetina pražských městských částí, města Hradec Králové, Jihlava a Olomouc a několik menších obcí.

I tady se zdá podpora voličů rozdělena do dvou táborů. Miloše Zemana letos volila samozřejmě velká část jeho tehdejších voličů, ale také exvoliči Jiřího Dienstbiera, Jana Fischera a částečně Jany Bobošíkové. Dienstbierovi voliči jsou Zemanovi věrní navzdory tomu, že ho Dienstbier před pěti lety po vyřazení v prvním kole označil za nepřijatelného.

Jiří Drahoš sbírá hlasy tehdejších voličů Táni Fisherové, Přemysla Sobotky a hlavně Karla Schwarzenberga. Okrsky, které před pěti lety volily Karla Schwarzenberga, jsou vůbec poměrně vyhraněné: mají silnou korelaci s Drahošem, středně silnou korelaci s Topolánkem, Pavlem Fischerem a Michalem Horáčkem.

Opět je tu jedna silná výjimka a opět je spojená s letošní kandidaturou Pavla Fischera. Důvěru mu dali hlavně bývalí voliči Zuzany Roithové. Podobně jako bývalá místopředsedkyně KDU-ČSL Roithová, také Fischer oslovuje hlavně křesťanské demokraty, ale nepovedlo se mu mobilizovat další voliče.

Také u prezidentských kandidátů z roku 2013 se můžete podívat na korelační tabulku.

K podobným výsledkům došel jinou metodou - statistickou inferencí - analytik Michal Škop. Detaily jednotlivých kandidátů si zobrazíte zde.

Jan Boček