Generace Z je velmi křehká. Když ale v něco věří, tak jde do ulic a bojuje za to, popisuje vědkyně
Narodili se mezi lety 1995 a 2010, žijí s telefonem v ruce a jejich domovem je digitální svět. Informace čerpají především z online prostředí, videí, podcastů, a knihy otevírají jen neradi. Generace Z nebo také snowflakes čili sněhové vločky byly předmětem výzkumu českých a norských výzkumníků. Co zjistili?
„Každá sněhová vločka, když se na ní podíváme, je jedinečná. Je svoje, je křehká. Každá z nich je originál, vyžaduje individuální přístup, nechce být ve skupině ostatních,“ uvádí ve Studiu Leonardo hlavní řešitelka projektu Lucie Sára Závodná z Fakulty managementu VŠE v Praze a Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu.
Tato generace je více citlivá. „Dokonce se říká, že jsou přecitlivělí. Tedy je potřeba s nimi jinak mluvit, dávat si pozor na slova. Jsou méně odolní vůči urážkám, často jsou více plačtiví. Jsou to ale také často větší bojovníci a když v něco věří, tak jdou do ulic a bojují za to.“
„Protože jde často o mladé lidi, kteří nastupují na střední a vysoké školy, je nutné jim přizpůsobit i výuku. Je důležité si uvědomit, že jsou jiní a pracovat s nimi individuálně podle toho, jaké jsou jejich potřeby.“
Pedagogika laskavosti
Jedem z výzkumníků se tak věnoval takzvané pedagogice laskavosti. „Tedy ano, nastavíme si limity, ale je také třeba vzít v úvahu to, že daná sněhová vločka měla nějaký problém a je na místě jí laskavě pomoci dostudovat, přestože třeba nesplnila nějaký termín.“
31:46
‚Mami, měla jsi pravdu‘ už nezazní. Svět mladých se od světa jejich rodičů až moc liší, říká psychoterapeut
Číst článek
„Nemůžeme být jen přísní učitelé, kteří dodržují tvrdě termíny a všechno, co jsme si stanovili, ale je potřeba občas být i člověk, který má porozumění pro konkrétní lidskou situaci.“
V druhé části badatelského projektu na téma sněhových vloček vznikl také koncept letní školy. „Tam bychom chtěli mladé pedagogy, akademiky a učitele obecně učit těmto novinkám, tedy jaké nové generace jsou, co potřebují a jak je učit.“
„Ohlas byl obrovský, kolik lidí se nám přihlásilo na online seminář na toto téma. Byli jsme překvapeni, že to pedagogy zajímá a že nejsme jediní, kdo si toho všimli.“
Mají telefon a co neví, to si vygooglí
Důvody, proč je na místě přistupovat k této generaci jinak, souvisí s tím, že vyrostla v jiném prostředí. „A když se jim nebudeme přizpůsobovat, tak je nebude vysoká škola zajímat, nebudou to chtít a možná ani potřebovat, a tak vlastně školství přijde o zákazníky.“
24:46
Mladí nejsou málo odolní. Jen se umí dřív ozvat a mluví o tom, co chtějí a potřebují, říká psycholog
Číst článek
Generace Z prý nemá nic proti tomu, aby si nějaké učivo poslechla. „Ale jsou proti tomu, aby se něco zbytečně učili z paměti. Tito žáci a studenti mají rádi praktické úkoly, praktickou aplikaci věcí, chtějí vědět, kde to využijí. Nechtějí se učit něco, co jim bude v praktickém životě k ničemu.“
„Mají v ruce pořád ten mobil, takže když něco nebudou vědět, tak si to ‚vygooglí‘. Oni si přednášku klidně poslechnou, ale nechtějí si ji pamatovat, protože vědí, že si otevřou Google a tam si to znovu připomenou,“ objasňuje pohled generace Z na vzdělání Lucie Sára Závodná.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.
