Analytik: Stačilo! pohřbilo SOCDEM na léta. Ta značka může být tak pošpiněná, že ji nepůjde oprášit

Praha 9. října 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zaznamenal jsem, jak se po kolapsu Stačilo! ve volbách do jeho šéfa Daniela Sterzika ostře pustil IT expert uskupení David Moos, původně šestka na kandidátce Stačilo! v Jihomoravském kraji. Kritizuje ho za to, že celou kampaň dělal hodně na sebe, že na to potom hnutí dojelo. Má pravdu?
Jednak jsme zvyklí, že čím je strana menší a radikálnější, tím snadněji se dokáže pohádat, zvlášť když se něco nepovede. A tyto volby se hnutí Stačilo! určitě nepovedly. Ale jinak tomu, že byl všude vidět především pan Sterzik – prakticky jenom on – celkem rozumím. Personální konkurence na kandidátkách hnutí byla opravdu velká. Paní Konečná, paní Maláčová, paní Bobošíková, pan Zaorálek… Zkrátka spousta známých jmen. A myslím, že prosazovat další tváře z řad Stačilo! bylo i z hlediska volebního výsledku skoro zbytečné. Potřebovali se orientovat především na známá jména. A jak bylo vidět, tak ani ta nakonec nebyla úspěšná.

Ano, nestačila. Sterzik se po volebním neúspěchu rozepsal na Facebooku. Jeho příspěvek, ve kterém vysvětluje neúspěch, obletěl média. Mimo jiné v něm taky žádá lidi o peníze na uhlí do sklepa, na hodiny klavíru pro děti, na zaplacení účtů…

Přitom Stačilo! dostane za volby desítky milionů korun – za hlasy přes dvacet milionů a roční příspěvek přes osm milionů korun. Podle Deníku N peníze získá Stačilo!, ne komunisté a SOCDEM. Respekt přišel už dřív s informací, že Sterzik se dobře zná třeba s miliardářem Jánem Sabolem. Jak rozumíte výzvě Daniela Sterzika, že lidi žádá o peníze na další pokračování, asi svého blogování a tak dále?
První věc, která mě napadla, byla, že tím chce říct „no poslyšte, milí levicoví voliči, politik, který se snaží tvářit jako levicový, snad nakonec bude muset jít i do práce“. Ale abych nebyl k panu Sterzikovi nespravedlivý, tak předpokládám, že peníze, které Stačilo! získá za volby, nebudou pana Sterzika, ale celého hnutí. Jeho osobní obživa je asi věc druhá. Možná to je trochu scénka, kterou se snažil sehrát. Emocemi hýřil i před volbami a často na nich stavěl i svoji rostoucí – a nakonec nepříliš úspěšnou – politickou kariéru. Takže tak, jak se na scéně objevil, tak v podobném stylu podle mě i odchází.

„Fíkový list“

V závěru příspěvku psal, že teda případně bude pracovat a blogovat bude po večerech. Tak uvidíme, jak to bude. Nicméně zmínil jsem Davida Moose, který je s několika dalšími lidmi z původního jádra Stačilo! připravený uskupení zachránit a chce Sterzikovu hlavu. Ten hned po volbách říkal, že s předsednictvem pořeší, že by dal svou funkci k dispozici. Máte pocit, že je teď ve Stačilo! hodně lidí naštvaných, že to nedopadlo? Asi to nikdo nečekal. Zmiňovali, že doufají v dvouciferný výsledek, ale pak to byly 4,3 procenta.
Hlavně si řekněme, že nebýt komunistů a sociálních demokratů, tak bychom o Stačilo! nejspíš mluvili jako o jednoprocentní straně, možná ještě méně. Nejspíš by ji čekal stejný osud jako spoustu jiných titěrných stran. Možná, že to nakonec stejně tak dopadne. Pokud má mít hnutí perspektivu, tak by muselo dojít přinejmenším k užšímu propojení s komunistickou stranou, k poskytnutí té značky. Vždycky bude záležet na tom, jestli se ke Stačilo! budou hlásit komunisté. Pokud by se někdy v budoucnu rozhodli kandidovat sami za sebe, tak si myslím, že na samotnou značku Stačilo! se už zapomene a nikoho nebude zajímat, kdo stojí v jejím čele.

Budou podle vás komunisté o další spolupráci usilovat? Sledoval jsem volební lídryni Stačilo! a šéfku komunistů Kateřinu Konečnou, jak byla po volbách skutečně dost zdrcená. 

Jak moc to pošramotilo vztahy mezi KSČM a Sterzikem? Znovu říkám – nikdo z nich nečekal, že se do Sněmovny nedostanou.
Nepochybuji o tom, že byli velmi překvapení. Ale tak jak bych nedával v případě úspěchu panu Sterzikovi zásluhy, tak bych ani v případě neúspěchu na něj nesváděl vinu. Sice je tváří antisystémové scény, která mohla celou řadu umírněných levicových voličů spíš odlákat, ale ve skutečnosti se to podstatné dělo v rámci tandemu Konečná Maláčová. Takže pokud se komunisté rozhodnou, že se Stačilo! spolupracovat nebudou a pojedou dál se svojí vlastní komunistickou značkou, budiž. Ale mám pocit, že pro ně je právě spolupráce se Stačilo! výhodná v tom, že za ni můžou skrýt svoji identitu, někdo by možná řekl krvavé ruce. Proto se patrně ještě nějakou dobu budou snažit přinejmenším vyjednávat o tom, že by se Stačilo! postupovali společně. V části elektorátu se ta značka přeci jenom uchytila. Nicméně osud nebude záležet ani na panu Sterzikovi, ani na jeho kriticích, ale na tom, jak se nakonec rozhodne komunistická strana. A já si myslím, že pro ni je do budoucna spíš výhodnější se za podobný fíkový list skrývat.

Už jsem se nechtěl vracet k volbám, ale přeci jenom… Trochu to souvisí i s budoucností Stačilo!, s komunisty i Kateřinu Konečnou. V závěru kampaně sehrál poměrně velkou roli i bývalý prezident Miloš Zeman. 

Objevil se i v ostravském štábu hnutí, přátelí se s Konečnou a v samotném závěru ji podpořil. Nakonec ani nevystoupil na jednom z mítinků Andreje Babiše. Podpořil Stačilo!, ale nestačilo to. Proč?
Možná proto, že Miloš Zeman už je i v levicovém táboře vnímán jako politik minulosti. Kromě toho mohli být někteří voliči trochu zmatení z jeho poletování mezi hnutím ANO a hnutím Stačilo!. Ostatně ani ta forma vyjádření podpory nebyla nijak zvlášť okouzlující, eufemisticky řečeno. Sledovali jsme Miloše Zemana, který se na mítinku víc než o řečníky zajímá o alkohol. Takže mám pocit, že co Miloš Zeman mohl v české politice udělat, to udělal. 

To, co možná ještě nevíme úplně přesně, je, co udělal při samotném vzniku hnutí Stačilo!. Nebo říkejme skryté koalice – myslím, že tam nešlo jenom o náhodné propojení komunistů, sociálních demokratů, národních socialistů a antisystémových sil. Mám pocit, že za tímto spojením stála i část byznysových kruhů. Ostatně někteří podnikatelé se už v minulosti účastnili akcí Stačilo! a i Miloš Zeman se svými kontakty v méně průhledném byznysovém prostředí snažil vytvořit jakousi levicovou protiváhu všem vysmívaným Bilderbergům a Aspenům a všemu, co bývá na levici karikováno jako byznys prorůstající do politiky. Vždycky jsem měl tak trochu pocit, že Stačilo! je pokusem o odpověď z druhé strany. Ale to by také muselo získat mnohem víc voličů, než kolik získalo, respektive by jeho poselství muselo být přesvědčivější.

Jakou váhu dáváte informacím serveru Neovlivní, že měli Miloš Zeman s Andrejem Babišem dávat u Stačilo! dohromady kandidátky tak, aby pak Andrej Babiš mohl se Stačilo! vládnout?
Sice si neumím představit, že by seděli nad seznamy kandidátů, ale umím si docela dobře představit, že vysílali vzkazy, jak by kandidátky měly vypadat, aby byly u voličů průchozí. A myslím si, že zapojení sociálně demokratických jmen na kandidátní listiny byly přinejmenším výsledkem společných úvah. Hovořilo se o tom, že se Miloš Zeman na Andreje Babiše nazlobil, že ho nechtěl na mítinku. Proto se měl na poslední chvíli přimknout ke Stačilo!. To je tedy jedna hypotéza.

Proti tomu můžeme postavit hypotézu, že to byla komplexní předvolební strategie, ve které se počítalo s tím, že se Andrej Babiš těsně před volbami odkloní od radikálních voličů, začne oslovovat voliče spíše umírněné – často ty, kteří jsou spíš středoví a rozhodně ne antisystémoví. Ty potom raději přenechá hnutí Stačilo! nebo SPD a měl na tom zapracovat třeba i Miloš Zeman. Vůbec bych se nedivil ani takovémuto scénáři.

Kam kráčí SOCDEM?

Zmínil jste Sociální demokracii, která taky sehrála podstatnou roli. Její kandidáti a kandidátky byli začleněni na kandidátky Stačilo!. Vedení SOCDEM se ale úplně rozdrolilo. Jana Maláčová, Lubomír Zaorálek a zbytek nejužšího vedení skončí. Myslíte si, že má SOCDEM budoucnost uvnitř Stačilo!, nebo se úplně rozpadne?
Nevěřím tomu, že by Sociální demokracie jako strana chtěla pokračovat se Stačilo!. To by mohlo podle mě nastat jenom v případě, že by ve vedení zůstali paní Maláčová a pan Zaorálek. Ze SOCDEM se ozývají hlasy, že jsou v zákulisí lidé, kteří pracují na tom, aby se ve vedení strany udrželi, což by pro mě bylo docela překvapující. Spíš si myslím, že by bylo logické, kdyby paní Maláčová nebo pan Zaorálek spolupracovali se Stačilo! už jako soukromé osoby mimo Sociální demokracii, protože vnitrostranická opozice o ně zájem nemá.

Jaké jsou vnitřní poměry, to je teď velmi těžké odhadnout. Strana se hodně zmenšila a spousta lidí, kteří by byli na sjezdu ostrými kritiky paní Maláčové, už ve straně nebudou a na sjezd se nedostaví. Bude tedy hodně záležet na tom, jak se poslední přeživší dokážou snést. Ale to, co je podle mě v tuto chvíli jisté, je, že kandidatura za Stačilo! pohřbila Sociální demokracii na dlouhá léta dopředu. A vrátit se do Poslanecké sněmovny, to nebude úkol pro volby za čtyři roky, ale možná za osm nebo dvanáct let a bůhví, jestli se to podaří.

Vzpomenutá vnitrostranická opozice teď upozorňuje na to, že by současné dosluhující vedení mohlo stranu vytunelovat. Zaznamenal jste ty obavy?
Zaznamenal. Jsou to obavy, které často zaznívají v malých, spíš historických stranách, přesto relativně bohatých. Pamatuju si, když to někdy v polovině devadesátých let šlo z kopce s národními socialisty. Z jejich sekretariátů na Náměstí Republiky se začaly ztrácet obrazy, technika, zkrátka všechno cenné. V případě Sociální demokracie ještě nezapomínejme na to, že kromě Lidového domu vlastní nemovitosti v Hradci Králové, na Kladně a možná k tomu bude i další majetek. Takže takové obavy se vždycky v případě, kdy strana spěje takřka ke svému zániku, objevují. Ale co je na nich pravdy, to samozřejmě ze své pozice nedokážu odhadnout.

Jsou to docela vážná obvinění. Neviděl jsem jediný důkaz, že by se něco takového mohlo stát, ale tahle slova jsem od vnitrostranické opozice skutečně zaznamenal. Myslím, že si říkají SOS SOCDEM.
Ano. Je to taková skupina, která se zformovala krátce poté, co Jana Maláčová navázala spolupráci se Stačilo!. Jsou to převážně komunální politici, kteří už dosáhli určitého úspěchu v nejnižších politických patrech, a mají pocit, že manévry paní Maláčové kazí pověst nejenom straně, ale i jim v těch jejich městech a obcích. Nazval bych je takovými sociálně demokratickými srdcaři.

Podle vás na sněmu nebudou hlasití kritici, protože ti ze strany už dávno odešli. Nemůžou se tam vrátit? Nemůže teď Janu Maláčovou třeba v čele SOCDEM nahradit – a teď se nechci kohokoliv dotknout – politický důchodce v tom smyslu, že už stranu opustil a teď bude velký comeback?
Myslím, že ne. Sice se občas spekuluje, že by se mohli vrátit Tomáš Petříček nebo Jiří Dienstbier…

Jiří Dienstbier je to jméno, co se teď zmiňuje nejčastěji.
Ale ačkoliv si myslím, že to jsou jména, která by mohla Sociální demokracii na politické scéně nebo i před voliči vrátit kredit, tak to často nejsou jména lídrů tahounů, kteří by stranu dokázali vytáhnout z toho nejhlubšího bahna. Ani v dobách své největší politické slávy neinvestovali příliš sil do toho, aby Sociální demokracii proměňovali. A kromě toho si umím představit, že by reprezentanti výrazně liberálního proudu měli v současné Sociální demokracii pořád hodně kritiků. Ale pokud by se byli schopni začlenit – podobně, jako to například plánuje Vladimír Špidla, který také nikam kandidovat nechce a který je jeden z těch, kteří jako první začali volat po svolání mimořádného sjezdu – a propojit s některými úspěšnými starosty nebo mladými politiky, kteří by mohli do lídrovských bot dorůst během pěti nebo deseti let… Ono to stejně bude trvat dlouho. Ale pokud by jim byli ochotni dělat mentory nebo spojence, tak si myslím, že by to pro Sociální demokracii bylo užitečné.

Expremiér Špidla je dalším jménem, které teď taky padá v souvislosti s otázkou, kdo může Janu Maláčovou nahradit. Vy tedy potenciál vidíte v někom úplně jiném?
Předně vím, že Vladimír Špidla o to nestojí. Vyloučil to z důvodu svého věku i své rodinné situace. Přiznám se, že v tuto chvíli nemám na mysli žádné konkrétní jméno, které by mohlo stranu snadno zachránit. Ze současného vedení se sice proti směru, který vytyčila paní Maláčová s panem Zaorálkem, postavil místopředseda, pan Oliva z Brna, ale je zajímavé, že se zároveň přiznal k tomu, že ve volbách raději volil hnutí ANO. V případě funkcionáře strany je docela paradoxní, že nakonec z nouze volí jinou stranu. Použil takovou hezkou paralelu, že Bohuslav Sobotka stloukl Sociální demokracii rakev, Jan Hamáček ji spustil do hrobu a Jana Maláčová ji zaházela hlínou. 

Myslím, že takovýchto příměrů budeme slýchat od sociálně demokratických politiků hodně, ale že by se někdo postavil a řekl, že nabízí své služby k tomu, aby se strana dostala zpátky nahoru, tomu moc nevěřím.

Co když Stačilo! do sebe SOCDEM vcucne a nadále se budou v tandemu s komunisty a dalšími dvěma stranami snažit ukořistit hlasy voličů? Nemůže to takhle dopadnout?
Takový scénář považuju za velmi málo pravděpodobný právě proto, že se volby nepovedly. Ale nevylučuju, že to může být skryto v hlavách paní Maláčové nebo pana Zaorálka.

Nebo Kateřiny Konečné, která říkala, že Stačilo! nekončí.
Ano. Paní Konečná bude samozřejmě chtít pokračovat a dokonce si myslím, že budoucnost této značky je mnohem jistější než budoucnost Sociální demokracie. Komunistické přesvědčení je často velmi pevné. Je to taková ta uhlířská víra, která lidem zůstává. A i kdyby komunisté byli delší dobu mimo Sněmovnu, tak si myslím, že by si svoji stranickou značku uchránit dokázali.

V případě Sociální demokracie jsem přesvědčený o tom, že sociálně demokratické hnutí v širším slova smyslu – prostřednictvím nejrůznějších neziskovek, občanských sdružení nebo médií – zůstane. Česká veřejnost je podle sociologických šetření hodně náchylná k tomu vidět svět sociálně demokratickýma očima. Ale ta značka sama o sobě už podle mě může být tak moc pošpiněná, že už ji třeba ani nepůjde zvednout a oprášit. Bude tedy potřeba časem založit jinou stranu sociálně demokratického typu. V takovém případě by stará Sociální demokracie, ze které by odešli další a další lidé, klidně mohla zůstat i v rámci Stačilo!, protože to už by potom opravdu vůbec nikoho nezajímalo.

Stačilo! bez komunistů

Jádro Stačilo! kolem Daniela Sterzika – ti, kteří zakládali Stačilo! spolu s Kateřinou Konečnou a pak se nabalili další – jsou lidé, kteří ústy Sterzika opakovali, že chtějí měnit ústavu. Pan Sterzik sám říkal, že potřebujeme zákon o zahraničních agentech, opakovaně šířil dezinformace, chodil na akce spolku Svatopluk, kde zaznívá touha po změně režimu… Jaká je budoucnost těchto lidí?
Bude hodně záležet na tom, jestli lidé, kteří se potkali na kandidátkách Stačilo! z různých stran a proudů, budou porážkou spíš semknutí, anebo se po ní rozhádají a rozejdou. Pokud by zůstali semknutí, tak by se mohlo vytvořit jádro konzervativní nebo nacionalizující levice. Bylo by to úplně něco jiného, než co třeba hájili sociální demokraté doposud. A to nemyslím jenom členství v NATO a v EU, ale i vůbec občanskou společnost, nezávislost veřejnoprávních médií, parlamentarismus jako takový. Sociální demokracie vždycky stála na dvou nohách – na noze sociální politiky a na noze, která znamenala podporu liberální demokracii. Takže kdyby tohle sociální demokraté opustili a vydali se směrem k poloprezidentskému nebo prezidentskému systému, rušení Senátu a podobně, tak si myslím, že to by už nebylo pro žádného klasického sociálně demokratického voliče akceptovatelné.

Jádro nesociálně demokratických lidí tohle může prosazovat dál, ne?
Ano, můžeme se bavit o voličích komunistické strany, o hodně naštvaných voličích, kteří neinklinují k žádné straně, ale chtějí svoji nespokojenost vyjádřit. Můžeme mluvit o voličích SPD, zvlášť pokud se SPD stane součástí vládní konstelace. Některým voličům by mohlo vadit podporovat stranu nového establishmentu, takže se budou poohlížet po jiných radikálních předácích. Potom by samozřejmě Stačilo! mohlo mít budoucnost, zvlášť když už i taková paní Maláčová hovoří o tom, že větší riziko než Vladimir Putin je pro nás Evropská komise. Možná, že by skutečně v určitém segmentu hnutí Stačilo! s touto radikální rétorikou dokázalo bodovat i v senátních nebo krajských volbách. To asi ano. Ale stejně si myslím, že by stále více směřovalo do politické izolace. To, co říkal Andrej Babiš – ačkoli na jedné straně lobboval za to, aby některá jména na kandidátkách byla, aby se třeba o ně mohl opřít…

Podle informací serveru Neovlivní.
Tak ale zároveň veřejně říkal, že si nepřeje vládu s komunisty. Politici ANO teď oslavují, že se komunisté do Poslanecké sněmovny nedostali, protože stojí o spojence, kteří budou součástí hlavního proudu, a ne o ty, kteří budou třást celým systémem.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Nova, facebookový profil Vidlákovy Kydy, youtubový kanál Sociální demokracie a účet Jana Maláčová - SOCDEM na sociální síti X.